Kult X

Druhá série Akt X byla premiérově vysílána od 16. září 1994 do 19. května 1995. Jejím prostřednictvím se v seriálu etablovala dnes už tradiční skladba epizod, obsahující vedle dílů samostatně stojících i ty mytologické a humorné. Právě jakási konsolidace poměrů v rodícím se projektu je nejviditelnějším znakem druhé série.

Do mytologického oběhu poprvé vplouvají postavy tak zásadní jako Alex Krycek či Pan X, poprvé nahlížíme do Mulderova rozvráceného soukromí, poprvé je odvysílána epizoda, ve které chybí jedna z hlavních postav, svoji první epizodu píše Darin Morgan a režisérskou židli poprvé obsazuje Kim Manners. Takže se pohodlně usaďte, otevřete si sáček slunečnicových semínek a čtěte, je toho hodně a času není nazbyt, mimozemská kolonizace získává své první obrysy.

Kompletní shrnutí: 1. série | 2. série | 3. série | 4. série | 5. série | 6. série | 7. série 

Druhá série se k té první má jako každé pokračování – je větší, dražší, výpravnější, odvážnější a delší, má pětadvacet epizod, tedy o jednu víc, než série předešlá. Mytologické epizody tentokrát už tvoří klasické dvojdíly, v některých případech dokonce trilogie (např. díly s Duanem Barrym). Totožné zůstává jen pojetí samostatně stojících epizod, které nadále přicházejí s titulkem monster of the week, tedy příšera týdne. Toto všeobjímající označení (mimo Akta X existují též varianty villain of the week či freak of the week) zahrnuje jak monstra z oblasti science fiction, mimozemské lovce, upíry, mutanty, parazity, přízraky, paranormální jevy, tak bestie docela lidské, jako jsou masoví vrazi, sadističtí fetišisté, nebezpeční blázni, cirkusové zrůdy, vesnice kanibalů či středoškolští učitelé se zalíbením v okultismu.

Jistě jste každý v předešlé pasáži identifikovali svého oblíbence, a pokud ne, nebojte, na následujících řádcích si ty nejlepší, i ty neprávem opomíjené, připomeneme.

Těhotenství mytologii prospěšné: Abychom neopakovali už stokrát vyslovené, řekneme si jen v krátkosti, že hlavním a stále se vracejícím motivem při tvorbě této řady bylo těhotenství Gillian Andersonové. Krátce po buddhistickém obřadu na havajské pláži v lednu 1994, kdy se vdala za jednoho ze seriálových produkčních, herečka počala své první dítě. Těhotenství vyvrcholilo právě v létě 1994, kdy v kanadském Vancouveru probíhalo natáčení prvních epizod druhé řady. Poté, co se duchovní otec seriálu (navzdory mnohým dohadům nikoliv otec dítěte) Chris Carter uklidnil, bylo zvoleno řešení, které takřka revolučním způsobem zasáhlo do samotného příběhu Akt X. Aby představitelka agentky Scullyové mohla v klidu porodit, byla Scullyová v seriálu unesena mimozemšťany, což se následně stalo hlavním tématem nejen druhé řady, ale celého seriálu až do jeho deváté série. Díky produkčním kouzlům tvůrců seriálu (a díky tomu, že si čerstvou matku průběžně vozili na místo natáčení) chyběla herečka nakonec pouze v jediné epizodě. Dcera Piper přišla na svět v září 1994, v měsíci, kdy druhá řada v televizi premiérově startovala. (Datum narození, 25. září, anglicky 925, se pak několikrát objevilo v seriálu, poprvé už na konci druhé řady v díle Død Kalm).

S odstupem času vidíme, jak prospěšné pro budoucnost seriálu těhotenství nakonec bylo. S únosem agentky Scullyové, popsaném v jedněch z nejlepších mytologických epizod celého seriálu (Duane Barry, Ascension, One Breath), úzce souvisela řada dalších zásadních mytologických událostí (mimozemský implantát, uměle vyvolaná rakovina, neschopnost počít dítě, Emily, William). Zatímco tvůrci projevili mimořádnou kreativitu a schopnost adaptace na nové podmínky, Gillian Andersonová mohla v dalších letech naplno prokázat svůj herecký talent (a konečně se plně vyrovnat do té doby vůdčímu Davidu Duchovnymu).

Podíváme-li se na události, které uzavíraly první řadu seriálu, skoro to vypadá, jako by tvůrci s těhotenstvím své herecké hvězdy počítali. Druhá série začíná tam, kde první skončila – uzavřením Akt X na FBI a převelením agentů do různých úseků agentury. Zatímco Scullyová dělá to, co ji v životě alespoň chvíli bavilo (pitvá mrtvoly), Mulder prožívá muka v oddělení odposlechů, kde den co den poslouchá rozhovory pasáků, feťáků a dalšího odpadu společnosti. Jen čas od času je z milosti svého bývalého nadřízeného Waltera Skinnera vyslán do terénu, aby řešil případy alespoň vzdáleně připomínající Akta X. Na jednom takovém, v rámci jehož vyšetřování po kanalizacích celé Ameriky nahání odpornou lidskou tasemnici, obdrží záhadný telefonát. Na druhém konci je kdosi, kdo dluží službu starému příteli. Tímto způsobem se na scénu dostává Pan X, Mulderův nový informátor, nastupující po zavražděném Muži z Pentagonu.

Začíná tak nová fáze mytologie, jejíž tajemství bude až do konce čtvrté série Mulderovi a Scullyové poodhalovat právě tento tajemný muž, jehož pravé jméno se nikdy nedozvíme. S novým informátorem však přicházejí nové okolnosti, a tak se Mulder může rozloučit s takřka idylickým vztahem otce-syna, který měl s Mužem z Pentagonu. Hned na jedné z prvních schůzek, při které Muldera přitlačí ke zdi a k hlavě mu přiloží pistoli, Pan X vyjasní, jak se věci mají: „Znovu se setkáme, až já budu chtít.“ Vyhlášenou vlídnost Pana X prověří i Skinner, který si s mrzutým informátorem vymění několik pěstí ve výtahu Mulderova činžáku.

O nic jednodušší to naši agenti nemají ani s druhou nově příchozí postavou. Alex Krycek se ze slizké podržtašky brzy vypracuje až na úroveň špičkového nájemného zabijáka ve službách Muže s cigaretou, tedy do pozice, na které vystřídá odpadlého Pana X. Původně nenáviděn, pak milován a nenáviděn, a nakonec milován uzavřel Krycek svoji bohatou mytologickou kariéru až na sklonku osmé sezóny. Druhá série je specifická v tom ohledu, že Krycek zde má svoji roli jak v mytologii, tak v epizodách stojících samostatně. Vůbec poprvé se s ním (a shodou okolností také s Panem X) Mulder setkává při vyšetřování nespavosti skupiny amerických veteránů z Vietnamu, které za bezesných nocí navštěvuje přízrak v podobě armádního kazatele, jenž jim dává konečně spočinout tak, že je zabije. Sleepless je vynikající temný thriller, který má od všeho něco: vedle toho, že představuje hned dva nové hráče seriálového vesmíru, nabízí jednoho extrémně paranoidního Muldera, odposlechy, schůzky na potemnělých staveništích, zaškrtané novinové články, tajné složky s ještě tajnějšími materiály, Samanthu, Scullyovou odklizenou do pitevny, řádně naštvaného Skinnera i pikle kujícího Muže s cigaretou. To všechno jsou ingredience, u kterých se všem správně naočkovaným x-philes sbíhají sliny.

Druhá série pokračuje rovněž s odhalováním dalších detailů z rodinného života hlavních hrdinů. Zatímco jednička představila rodiče agentky Scullyové, dvojka dělá stejnou službu rodině agenta Muldera (End Game, Colony). Její rozvrat dobře vysvětluje stav Mulderova soukromého života, který je tvořen směskou samotářství, workoholismu a navazování vztahů se ženami výhradně formou placených telefonních služeb. Zajímavé je, že do role Mulderova otce byl dlouhodobě zvažován Darren McGavin, představitel hlavního hrdiny seriálu Kolchak: The Night Stalker. Carter tím chtěl vzdát poctu tomuto kultovnímu mysterióznímu seriálu, kterým se nechal bohatě inspirovat při tvorbě Akt X. McGavin, který byl mezitím nominován i na roli senátora Mathesona, Mulderova mecenáše v americkém Kongresu, se nakonec zhostil až role Arthura Dalese, symbolicky jednoho ze zakladatelů Akt X (epizoda Travelers v páté sezóně).

Vedle Mulderova přísného otce a milující, byť zmatené matky poprvé potkáváme Scullyové sestru Melissu (One Breath). Její představitelka, Melinda McGrawová, se během natáčení seznámila s představitelem Kryceka Nicholasem Leou, s nímž několik let žila. Shodou okolností to byl právě Krycek, kdo v seriálu zařídil Melissinu násilnou smrt. Vedle Muldera a Scullyové se ve druhé řadě nejčastěji objevuje Skinner (9 epizod), následován Panem X (7 epizod), Mužem s cigaretou (6 epizod), Krycekem (4 epizody) a Mulderovým otcem (3 epizody)

Žánrová směska vytříbené chuti: V druhé sérii se Akta X definitivně konsolidují jako multižánrový televizní projekt, kde komedii střídá drama, detektivka přechází v horor a politický thriller se mísí s paranormálními jevy. Nikdy se tak neděje v rámci jediné epizody, konkrétní příběhy jsou povětšinou žánrově jasně vymezené. Nebývalá rozmanitost a žánrová pestrost je to, co druhou sérii od té první jasně odlišuje.

Posuďte sami: Little Green Men je typicky mytologický mix politiky a mimozemské tématiky, The Host je klasická monster of the week záležitost, Blood je detektivka s naléhavým sociálním podtextem, Sleepless je temný thriller i obžaloba surovosti války, která je krutá k obětem i jejím vykonavatelům, 3 je upírská story ze současného Los Angeles, Firewalker je sci-fi po vzoru Vetřelce, Red Museum vypráví o náboženské sektě, která může spasit celé město, Excelsis Dei je působivou směsicí společenského dramatu a duchařského hororu, Aubrey je ponurý detektivní thriller o ženě, kterou pronásledují vize vražd, jenž se staly před půlstoletím, Fresh Bones je horor z haitského uprchlického tábora, kde kvetou voodoo praktiky, Fearful Symmetry svérázným způsobem zpracovává téma experimentování na zvířatech, Død Kalm je depresivní sci-fi, ve kterém tajemný experiment zrychluje běh času, Humbug je černá komedie o cirkusových zrůdách, mezi kterými se ukrývá vrah, The Calusari je sugestivní příběh o posednutém chlapci, vzdávající hold Vymítači ďábla, F. Emasculata je to samé pro Smrtící epidemii s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli a konečně Soft Light vypráví příběh vědce, z jehož stínu se stává černá díra.

Tato různorodost by nebyla možná, nebýt bystrých hlav, v nichž jednotlivé příběhy vznikají. Shodou okolností se zrovna ve druhé sérii k již zaběhlým tvůrcům (Glen Morgan, James Wong, Howard Gordon) přidali Darin Morgan a Vince Gilligan. Není v tom ani mnoho nadsázky, když řekneme, že jsou to právě Morgan a Gilligan, díky kterým seriál proslul vynalézavostí a bohatostí svých zápletek. Darin, mladší z obou Morganů, poté, co napsal příběh k epizodě Blood, svým prvním scénáristickým počinem jménem Humbug v Aktech X zplodil subžánr černé komedie, kterou později dovedl k dokonalosti v příběhu o Clydeu Bruckmanovi na začátku třetí série. Gilligan následně Morganovu koncepci humorných epizod rozpracoval v dílech Small Potatoes, Bad Blood či Je Souhaite, zatímco jeho další epizody Pusher, Unruhe či Tithonus tvoří symbolickou druhou stranu barikády. Sluší se nicméně dodat, že pro Gilligana, který pro seriál napsal přes třicet epizod, je druhá série jen skromnou předehrou, kde se podílel pouze na slabší Soft Light.

Die Episode die Verletzt: Genetický mutant, probouzející se ze stavu hibernace každých třicet let, aby mohl pozřít játra nové lidské oběti a zregenerovat tak svou tělesnou schránku. Tisíce let stará a do ledu pohřbená hrozba ve formě červů, schopných nakazit šílenstvím celou populaci, se probouzí na odlehlé aljašské výzkumné stanici. Vrah odsouzený na smrt má pro Scullyovou nezvyklý dárek – zprostředkuje jí rozhovor s jejím mrtvým otcem. Pozorní fanoušci dozajista okamžitě rozpoznali trojlístek legend první sezóny: Squeeze, Ice, Beyond the Sea. Pod všemi těmito příběhy, jejichž žánrové rozpětí sahá od ponuré detektivky přes sci-fi horor až po psychologický thriller, jsou podepsáni Glen Morgan a James Wong, muži, kteří v polovině druhé řady spojili své síly u epizody Die Hand Die Verletzt.

Morgan a Wong jsou autoři všestranní, umí i mytologické epizody (jejich E.B.E. hlouběji představila práci Muže z Pentagonu, Little Green Men poprvé nabídli pohled na únos malé Samanthy a konečně One Breath vrátilo mezi živé agentku Scullyovou), přesto se právě dílem Die Hand Die Verletzt oba vrátili na pole, kde se jim pracuje nejlépe – mezi vraždící maniaky, satanské rituály, zvrácené experimenty i incestem načichlá zvěrstva. Tentokrát navštěvujeme typické novoanglické maloměsto na severovýchodě Spojených států, jehož střední školu ovládá poněkud netradiční učitelský sbor, který tak trochu propadl kouzlu okultismu a ke krvavým obětem zneužívá své vlastní děti. To se příliš nelíbí nově příchozí učitelce Phyllis Paddockové, která je shodou okolností profesionální satanistka, a své konkurenty se rozhodne jednoho po druhém vybít. Mulder a Scullyová se k tomu všemu jen bezděky nachomýtnou.

Die Hand Die Verletzt je jedna z nejlepších epizod seriálu, mající své vtipné, strašidelné i pochmurné momenty, což ji činí pravděpodobně nejikoničtějším příběhem druhé řady.

Pro Akta X příznačná ovšem není pouze zápletka této epizody. Záhadné motivy paní Paddockové, učitelky se satanskými choutkami, která je hlavní antihrdinkou epizody, jsou velmi charakteristický pro mnohé jiné příšery týdne. Edward Funsch (Blood), Augustus Cole (Sleepless) či postavy z epizod Excelsis Dei, Humbug a Soft Light jsou lidé (nebo to, co z nich zbylo) charakterově rozporní, mnohdy pronásledovaní vlastními démony, které nejsou schopni ovládat, a zaslouží spíše pochopení, než zavržení. Dokonalým příkladem je Flukeman, humanoidní tasemnice, která vznikla, když se nějaký nebožák vykoupal v černobylském odpadu a následně se vydal na strastiplnou cestu po světových mořích, až narazil na pobřeží New Jersey, kde ho semlely zdejší kanalizace. Časem jsme viděli, že tato charakterová nejednoznačnost je prodchnuta celými Akty X, zvláště pak epizodami mytologickými.

Aby to však nebyla jedna velká uslzená nuda, zásobuje nás druhá série dostatkem těch pravých zrůd, ať už lidských či nelidských. Parazit z epizody Firewalker, explodující infekční vředy F. Emasculata, nelítostný mimozemský lovec, likvidující vše, co může lidstvo ještě spasit či komunita šílených kanibalů, která v rozkošném arkansaském Dudley vede prosperující „drůbežárnu“. Ti všichni jsou sice pěkný oříšek, do úrovně čirého zla jim přeci jen některé atributy scházejí.

Těmi se může honosit pouze Donald Pfaster, pravděpodobně největší zrůda (v tom pravém smyslu tohoto slova), která kdy Akta X svou přítomností poctila. Pfaster je monstrem nejen svými činy, ale i svou samotnou existencí. Zatímco naprostá většina vyšetřovatelů v něm vidí obyčejného sériového vraha a zvrhlého fetišistu, který rád dělá stylistu mrtvolám a na jejich tělech se následně ukájí, Scullyová, kterou krátce unesl, v něm zahlédla jeho skutečnou podstatu, a sice samotného ďábla. Je pro Akta X charakteristické, že jsme se nikdy nedozvěděli, zda Pfaster skutečně byl nadpřirozenou bytostí, nebo se svým obětem takto jevil jen pro činy, jejichž povaha je prostě nelidská.

Předcházející větou jsme vlastně shrnuli, proč Akta X milujeme. Kde většina seriálů už ve druhé sérii ztrácí dech, tam fanoušci Akt X sledují tu kterou epizodu podvanácté, a stále nacházejí další drobnosti, skryté odkazy a především – nové otázky.

Komentáře: 10

První série Akt X byla premiérově vysílána od 10. září 1993 do 13. května 1994. Divákům nabídla čtyřiadvacet epizod, ve kterých dva agenti FBI řešili mysteriózní případy. Duchovní otec seriálu Chris Carter do jejich rolí obsadil Davida Duchovnyho a Gillian Andersonovou.

Dnes, kdy se ze seriálu dávno stal mezinárodní superhit, si jen s obtížemi uvědomujeme, jak Carter, sám nedisponující velkými zkušenostmi, s obsazením takřka neznámých herců riskoval. Sázka na velkou nejistotu nakonec znamenala bouřlivé vítězství, Akta X se už po druhé sezóně stala televizní událostí a její představitelé miláčky publika. Cesta k triumfu ale nebyla snadná a my si ji na následujících řádcích připomeneme.

Kompletní shrnutí: 1. série | 2. série | 3. série | 4. série | 5. série | 6. série | 7. série 

Rok 1993 neměl být ničím zvláštní. Když v lednu zemřela Audrey Hepburnová a v říjnu František Filipovský a Federico Fellini, bylo jasné, že se ve světě televizní a filmové zábavy schyluje k nové době. Bezprecedentní úspěch Jurského parku, který se v létě toho roku stal nejúspěšnějším filmem všech dob, jasně naznačil, že lidem začíná znovu chutnat science fiction a že všedních starostí si dosyta užijí ve vlastním životě. Tehdy se objevil Chris Carter, podivín z Long Beach, který vystudoval žurnalistiku, jen aby poté mohl psát do brakového časopisu o surfování. Prkno sice nezahodil, zato se podíval na Dobyvatele ztracené archy, první díl z populární filmové série o Indianu Jonesovi, což v něm vybudilo takové nadšení, že se dal na amatérské psaní scénářů. Když si ho v polovině osmdesátých let všimlo vedení studia Walta Disneyho, byl to – pro některé překvapivě – už jen poslední krůček ke splnění Carterova velkého snu. Vlastnímu příběhu o dvou agentech FBI.

Akta X byla v roce 1993 vším možným, jen ne očekávaným přírůstkem do podzimní skladby severoamerické televizního vysílání. Ne že by zdejší televizní publikum už tehdy neznalo žánr science fiction hororu: Alfred Hitchcock Presents (1955–1962), The Twilight Zone (1959–1964) a Kolchak: The Night Stalker (1974–1975) jsou zářnými příklady pestré mysteriózní minulosti. Zároveň se však jedná o tituly z let padesátých až sedmdesátých, tedy z období televizního středověku, které mladé generaci na sklonku století už nic neříkaly. V osobě Chrise Cartera, který v sedmdesátých letech dospíval, se tak obě údobí spojila a Serlingovo opus magnum i kultovní americká série Kolchak se pro jeho nový seriál staly nejvýznamnější inspirací.

Koncepce, se kterou přišla Akta X, se od všeho ostatního v tehdejší televizi natolik odlišovala, že Carterovým chlebodárcům ze společnosti Twentieth Century Fox nějakou dobu trvalo, než se rozhoupali k explicitní, tedy finanční podpoře. To i navzdory tomu, že začátkem devadesátých let se světová veřejnost zamilovala do dvou pozoruhodných thrillerů, kultovních Twin Peaks (1990–1991) a pětioscarového Mlčení jehňátek (The Silence of the Lambs, 1991). Obě mistrovská díla představují mladé agenty FBI, pátrající po sériových vrazích, což je idea, kterou Akta X do jisté míry kopírovala. Ve všem ostatním si ale šla svou vlastní, neotřelou cestou.

Je ironií osudu, že nejsilnějším impulsem ke svolení nakonec nebyly sebelepší argumenty o úspěchu Twin Peaks a o tom, jak se lidé rádi bojí, nýbrž studie, jejíž výsledky potvrdily, že relativně velký počet Američanů věří, že byl unesen mimozemšťany. Společnosti Fox šlo v první řadě o výdělek, což jí samozřejmě nemůžeme zazlívat, a proto pro ni tato zdánlivě nerelevantní zjištění hrála klíčovou roli. (Zazlívat jí můžeme naopak to, že do hlavní ženské role Carterovi nutili herečku s „bohatší“ výbavou, která se měla co nejvíc podobat v té době populární Pamele Andersonové. Na to mladý vizionář naštěstí nepřistoupil a svoji představu si uhájil.)

Hlavní hrdinové jsou zřejmě tou největší anomálií, která Akta X tolik odlišovala od zbylé televizní produkce své doby. V našem případě jimi nejsou svalovec v dobře padnoucím obleku a blondýna, bujnost jejíhož poprsí jí znemožňuje výhled. Akta X nám představují samotářského psychologa, zaměřujícího se na profilování sériových vrahů, a špičkovou forenzní patoložku, která nosí brýle. Aby tvůrci postavy alespoň trochu přiblížili obrazu průměrného Američana, vybavili Muldera lehkým stihomamem, bezbřehou láskou k pornu a nezlomnou vírou v konspirační teorie o spolupráci americké vlády s mimozemšťany. Scullyová tu je, aby zdivočelá tvrzení svého partnera usměrňovala, zpochybňovala a popírala. Vztah obou agentů, který byl původně zamýšlen jen jako doprovodný jev jejich vyšetřování, se brzy stal motorem příběhu a pro mnohé jediným důvodem, proč Akta X týden co týden sledovat.

Tématem první série, potažmo celého seriálu se vedle mimozemských bytostí (Fallen Angel, E.B.E., The Erlenmeyer Flask) stávají masoví vrazi (Beyond the Sea), mutanti (Squeeze), vlkodlaci (Shapes), hříčky přírody (The Jersey Devil, Darkness Falls), lidé s nadpřirozenými schopnostmi (Eve, Fire, Miracle Man) či paranormální jevy obecně (Shadows, Genderbender, Young at Heart). Všechno případy odehrávající se v různorodých lokalitách napříč Spojenými státy od lesů státu Washington na západě po ulice hlavního města Washington na východě. Jediný aspekt, kde první série ve srovnání s ostatními znatelně ztrácí, je mytologie, která se omezuje pouze na mimozemské únosy, navíc jen povrchně. Témata mimozemských implantátů, armádních experimentů, černého oleje a vládní konspirace, vedené Syndikátem, na svoje objevení teprve čekají.

První série, stejně jako všechny následující, obsahuje epizody lepší i horší. Epizody, všeobecně považovány za ty horší (Ghost in the Machine, Space, Roland), trpí především kvůli svému zaměření na moderní informační technologie, na které začátkem devadesátých let ještě neuzrál čas. Z toho důvodu jim diváci a mnohdy ani tvůrci sami dobře nerozuměli, což se podepsalo na jejich ztvárnění, které působilo naivně tehdy a ještě naivněji dnes.

Odstup více jak deseti let od ukončení seriálu ukazuje, že první série se svým mladším bratříčkům co do divácké sledovanosti už nikdy nevyrovná. Jinak tomu je po stránce fandovské popularity, kterou právě čas prověřil jako nic jiného. První sezóna nabízí několik epizod, které dodnes tvoří základní kostru celého seriálu a z toho či onoho důvodu je označujeme za kultovní. Deep Throat: na scénu přichází Mulderův první informátor. Squeeze: poprvé se protahujeme kanalizací ve zmutované kůži Eugena Toomse. Ice: naše agenty napadá parazit, vyvolávající paranoiu a mírné šílenství, a pohřbívá je pod aljašským ledem. Eve: agenti se stávají nedobrovolnými opatrovníky dvou osmiletých, geneticky upravených, chladně kalkulujících a své opatrovníky vraždících dívenek. Fire: Mulder, trpící fóbií z ohně, se střetává s mužem, který své oběti zapaluje silou vůle. Miracle Man: agenti se setkávají s náboženským kazatelem, který je schopen jedním dotykem uzdravovat nemocné a stejným způsobem vraždit zdravé.

Čas nejlépe prověřil skutečné skvosty první série. Epizody jako Squeeze či Ice jsou nepopiratelné klasiky, které jejich fanoušci nikdy neopustí. Přesto se v jádru jedná o poměrně jednoduché zápletky, které fascinují především svým audiovizuálním zpracováním, jež je na svou dobu vysoko nad průměrem. V první sérii jsou ale i epizody, jejichž hluboké poselství nesmí zůstat nepovšimnuto, proto si je krátce připomeneme.

Beyond the Sea je výborné drama, ve kterém se agenti setkávají s Lutherem Lee Boggsem, vrahem odsouzeným na smrt, jenž tvrdí, že je schopen komunikovat s dušemi zemřelých. Pro agentku Scullyovou, která právě přišla o svého otce, případ brzy získává osobní rozměr. Beyond the Sea je tak svého druhu prologem k mnoha dalším, neméně slavným případům, v rámci nichž Scullyová nachází své vlastní touhy, přání, obavy apod. Typickými příklady takových epizod jsou One Breath, Christmas Carol, All Souls, Milagro či all things.

Epizoda samotná je příběhem o těch nejběžnějších věcech, týkajících se života a smrti, a bolestivé potřebě nějak se vypořádat se ztrátou, ať už se děje v rámci rodiny, přátel nebo třeba „jen“ lásek. Epizoda ukazuje fenomenální herectví Gillian Andersonové, která právě v těchto dílech potvrzuje, že je Davidu Duchovnymu více než důstojným hereckým partnerem (stejně jako Scullyová, která rozměrově roste do zdatné konkurence postavě Muldera). V případě této epizody je to o to markantnější, o co mizivější měla tehdy pětadvacetiletá Andersonová zkušenosti. Nutno dodat, že konkrétně v této epizodě je zdatným partnerem konkrétně spíše na Oscara nominovanému Bradu Dourifovi, excelujícímu v roli odsouzence Boggse, jehož několikaminutové proslovy jsou pro Scullyovou vpravdě zatěžkávající zkouškou. Shippers pak u této epizody prožili do té doby jeden z nejsilnějších orgasmů, to když Mulder vůbec poprvé Scullyovou oslovil jejím křestním jménem.

Young at Heart je v podstatě totožný případ, jen zaměřený na Muldera. Agenti se dostávají na místo činu, kde nacházejí otisky Johna Barnetta, nebezpečného zločince, kterého Mulder už před lety dostal za mříže. Agenti zjišťují, že oficiální verze, podle které měl Barnett ve vězení zemřít, není tak úplně pravdivá. Místo toho se zločinec stal součástí utajeného experimentu, v rámci kterého se vědci snažili zpomalit proces stárnutí. Barnett, odhodlaný se nebohému agentovi krutě pomstít, se nyní vrací na scénu a Mulder může jen hádat, jak jeho nesmiřitelný protivník vlastně vypadá.

Young at Heart jsou typická Akta X – bizarní, děsivá, tajuplná, zvrácená, temná – možná i proto, že epizodu jako jeden z mála nemytologických kousků napsal Chris Carter. Epizody jako je tato jsou jen dokladem toho, jaká škoda je, že David Duchovny po skončení Akt X věnuje svůj mimořádný talent šaškování v obskurních zvrhlostech typu Californication.

Největší klenot první série si každý musí najít sám. V mých očích je to Darkness Falls, která svého staršího bratříčka Ice poráží prakticky na všech frontách – od výběru pestrých lokalit až po volbu hlavního zloducha, zeleně světélkujících mušek, kterým se prostě nedá odolat. Jak už jsme psali v recenzi, obě epizody dokumentují četné výlety Muldera a Scullyové do nehostinné přírody, ve které našim agentům zpravidla dochází buď kyslík, světlo, náboje nebo prostě jen rozum. Aljašskou výzkumnou stanici střídají hluboké lesy státu Washington, aby to další týden mohla být aktivní sopka v Kalifornii, norské moře, kde čas utíká rychleji, než byste si přáli, jezero v Georgii s americkou verzí lochnesské příšery, koncentrační tábor v ruské Tungusce, floridské lesy s molími lidmi anebo starý dobrý bermudský trojúhelník.

Doporučovat někomu první sérii Akt X je jako doporučovat křesťanovi četbu evangelia. Verdikt zní tedy zhruba takto: Akta X jsou základ televizního strachu. První série je základ Akt X.

Komentáře: 27

Loňský rok byl jedna katastrofa vedle druhé. Proto jsem si řekl, že ten aktuální začneme zatraceně pozitivně!

Již před nějakou dobou ke mně doputoval zřejmě nejúžasnější dárek, kterého se našemu webu kdy dostalo. Poslal nám jej Filip, který je jedním z nejvytrvalejších českých fandů Akt X. Už před jistou dobou se vydal na natáčení dabingu poslední revivalové série Akt X. Na místě natáčení potkal mnoho vzácných tváří (a ještě vzácnějších hlasů), jmenovitě Bohdana Tůmu (režiséra dabingu), Petra Olivu (Kouřícího muže), Dagmar Čárovou (Monicu Reyesovou), Filipa Jančíka (Jeffreyho Spendera) a Ladislava Cigánka (hádejte, koho ten dabuje!).

A právě od Ladislava Cigánka získal Filip zřejmě ten nejkrásnější vzkaz, kterého se nám mohlo dostat. Takže, x-filové moji milí, považujte se za oficiálně pozdravené samotným agentem Mulderem!

V květnu 2020, kdy uplynulo rovné čtvrtstoletí od premiéry Akt X na českých televizních obrazovkách, jsme pro vás připravili shrnutí českého dabingu Akt X. Nenechte si to ujít a podělte se s námi o vaše vzpomínky.

Komentáře: 5

Dnes uplynulo rovné čtvrtstoletí od prvního uvedení seriálu Akta X v České republice. Svůj historicky první případ na českých televizních obrazovkách Mulder a Scullyová otevřeli v pátek 26. května 1995 na TV Nova. Tato druhá nejstarší česká komerční porevoluční stanice začala vysílat v únoru 1994 pod taktovkou Vladimíra „dobrou chuť, pokud právě obědváte“ Železného a seriál Akta X se stal jedním z prvních velkých amerických titulů, na nějž televize vsadila.

První série byla od 26. května vysílána v týdenním intervalu až do konce roku 1995, poslední epizodu Nova uvedla 3. listopadu. Poté stanice první řadu reprízovala. Nových epizod jsme se dočkali až s ročním odstupem. V pondělí 6. ledna 1997 byla vysílána premiéra druhé řady. Ta skončila 3. července, ale hned 10. července 1997 na ni navázala třetí sezóna, která běžela až do konce roku. Roky hojnosti však neskončily, a tak finále třetí řady 23. prosince 1997 pokračovalo premiérou čtvrté série hned po svátcích. Již 8. ledna 1998 měla premiéru čtvrtá série a její poslední epizodu jsme viděli koncem června toho roku. Všechna data přehledně zde.

Když v polovině roku 1998, v době, kdy Nova vysílala poslední díly skvělé čtvrté série, vyšel k tomu všemu Half-Life, do kin nastoupil Big Lebowski a holky kolem C.J., Shauni a Summer stále tak pěkně běhaly po kalifornských plážích, mnozí včetně autora tohoto textu považovali své životy za kompletní. Dokonce Bruce Willis toho léta srovnal do latě jeden neposedný asteroid, a tak nic nenasvědčovalo tomu, že skutečný armageddon se blíží kvapným krokem.

Nikdo z nás nečekal, že 25. června 1998 při vysílání finále čtvrté řady v epizodě Gethsemane vezme Mulder pistoli a jedním dobře mířeným zásahem si provrtá lebku, že ho ani Skinner nepozná. Mnozí z nás si plánovali dovolené, většina z těch, kteří čtou tyto řádky a danou dobu si živě vybavují, se těšila na léto plné zmrzky, vody a plavek. S tím vším byl najednou v pátek večer 25. června roku 1998 konec.

Začalo nejdelších 18 měsíců našich životů.

Ty z nás, kteří již tehdy byli jazykově zdatnější a naučili se pracovat s televizním programem, spasila západoněmecká televize. Poprvé od pádu komunistické diktatury jsme opět vzhlíželi k německým vysílačům a již 14. září 1998 si mohli naladit první epizodu páté řady. Jen s drobnou vadou na kráse v podobě německého dabingu, kde Muldera a Scullyovou dabují dva chlapi.

Jiní, mezi nimi naprostá většina českých x-philes, se tou dobou loučili se svými rodinami a počínaje 3. zářím 1998 odcházeli trávit své životy do kin, kde dost možná ještě dnes mnozí z nich sedí a koukají tam na první celovečerní film Akta X. Vadou na kráse v tomto případě bylo snad jen to, že film svým dějem navazuje na události z konce páté, nikoliv čtvrté série, kterou jsme tehdy všichni měli v živé paměti.

Další komplikaci a dýku do srdce českých x-philes si následně připravila Česká televize, která se rozhodla zareprízovat rudý normalizační klenot Třicet případů majora Zemana. Značná část české populace byla konsternována a nadšena. Příhody komoušského fízla byly bohužel deset let po sametové komedii znovu horkým zbožím a lákadlem o poznání větším, než případy z Akt X. Imperialisté z úřadu J. Edgara Hoovera tak museli opět ustoupit.

Akta X v nových epizodách se mezi nás vrátila až po nekonečném roce a půl, krátce před plánovaným koncem světa 30. prosince 1999, kdy Nova odvysílala první epizodu páté řady. Chytře však nasadila epizodu Unusual Suspects, popisující zrod slavného tria Osamělých střelců, která pro jistotu dějově nenavazuje vůbec na nic. Ke zhroucení civilizace v rámci Y2K nakonec nedošlo, a tak již příští týden, 6. ledna 2000, jsme zjistili, že Mulder se nakonec teda nezastřelil. Trochu jsme to čekali, ale ujištění přišlo vhod.

S novým tisíciletím nadešlo obtížné období. Nejenže do módy přišly mafiánsko-mocenské pakty v nejvyšších patrech politiky a skončila Pobřežní hlídka, především pak posouvání vysílacího času do stále hlubší noci znamenala pro kdysi populární Akta X definitivní kulku do zad.

Dodnes nezodpovězenou otázkou zůstává, co bylo zapříčiněno čím – zda horší vysílací čas nezájmem, nebo nezájem horším vysílacím časem. Výsledkem každopádně bylo, že šestá, tou dobou premiérová série byla v létě 2000 vysílána kolem jedné hodiny ranní. Tehdy seriál sledovalo už jen nejvěrnější jádro x-philes, což zástupci televize pochopitelně nesli nelibě a seriál sedmou řadou už nepokračoval.

Vzpomínáte? Naše obýváky v devadesátkách

Vše nasvědčovalo tomu, že Akta X na televizních obrazovkách v Česku neuvidíme hodně dlouho, pokud ještě kdy vůbec. Ti nejvěrnější a nejodolnější z nás, kteří každý večer dávali desetkrát carternáš a patnáctkrát zdrávasscullyová, se však svého zázraku nakonec dočkali. A brzy. Jen dva roky po fiasku na Nově seriál převzala TV Prima, další česká komerční stanice, která počínaje dubnem 2003 vysílala Akta X od první série.

Repríza na Primě mimochodem byla jedním z nejsilnějších impulsů, proč jsem v dubnu 2004 spustil tyto webovky. Postupem času jsme se však opět dočkali divokých vysílacích časů – dobrým příkladem je zjevně prokletá šestá řada, která byla od července 2007 vysílána ve čtyři hodiny ráno.

Sedmou a osmou sérii v následujícím roce však TV Prima uvedla v exkluzivním čase, ostatně jednalo se o českou premiéru. Jednotlivé epizody byly vysílány každé pondělí, středu a čtvrtek kolem jedenácté večer. Devátou řadu pak stanice odvysílala až s odstupem několika let (léto 2013) a seriál Akta X byl tak zhruba osmnáct roků po svém prvním uvedení konečně kompletně odvysílán na českých televizních obrazovkách.

Zajímavostí je, že pro televizní vysílání deváté série vznikl nový dabing, o bezvadný překlad se ovšem znovu postarali naši „staří známí“ Silvie Šustrová a Petr Finkous.

Dnes připíjíme na dabing Akt X a všechny, kteří na něm pracovali

Neoddělitelnou součástí Akt X se pro většinu z nás stal český dabing. Zatímco výběr hlavních aktérů Ladislava Cigánka (dabuje Muldera) a Jany Musilové (dabuje Scullyovou) je prostě a jednoduše bezchybný, lehce zamrzí, že dabéři vedlejších postav se často opakují a některé hlasy slyšíme takřka v každé epizodě, pokaždé však v rozdílných rolích. Někdo by si mohl stěžovat kupříkladu na horší technickou kvalitu prvních dvou sérií, já to však neudělám. S odstupem času a s přihlédnutím k faktu, že nelehký vznik dabingu těchto sérií se datuje do poloviny divokých let devadesátých, člověka spíše překvapuje, že se v překladu nachází jen minimum nepřesností. Buďme tedy rádi a vděčni za to, že se seriál vůbec podařilo nadabovat (a tedy uvést na českých obrazovkách) tak brzy po jeho premiéře v USA. A brzy to skutečně bylo, viz data.

Jmenovat všechny překladatele, režiséry a herce, kteří se v průběhu let na dabingu podíleli, by vydalo na malou knihu. Všechna data a jména k českému dabingu naleznete na jedinečném fóru dabingforum.cz, takže to je místo, na které vás s klidným svědomím nasměruji.

Na dabérech v hlavních rolích je jinak pozoruhodné, jak výrazně se jejich hlasový projev liší od hlasů původních hereckých představitelů – vedle Ladislava Cigánka a Jany Musilové se to týká Zdeňka Mahdala, který propůjčil svůj hlas agentu Doggettovi.

Myslím, že nebudu sám, když řeknu, že minimálně Cigánek a Musilová znějí lépe, než Duchovny a Andersonová sami. Když se nad tím zamyslíte, těžko lze nad jejich prací vynést pochvalnější verdikt.

A to je v kostce a ve stručnosti historie Akt X na českých televizních obrazovkách. Jak jste ji prožili vy? Neostýchejte se s námi o své vzpomínky podělit v komentářích pod článkem.

Komentáře: 18