Kult X | Akta X

Flukeman, tedy odporná motolice s lidskou podobou, jistě uvízl v hlavě každému, kdo viděl epizodu The Host. Ačkoliv se tato zmutovaná zrůda vyskytla pouze v jedné jediné epizodě, její obrovská popularita dodnes překvapuje. Ne každý ale ví, že kostým mutanta si navlékl Darin Morgan, pozdější producent a scénárista několika populárních epizod Akt X. S jistým mrazením v zádech člověka až fascinuje, co všechno si musel Morgan v nepohodlném převleku vytrpět. Na následujících řádcích se na to podíváme.

Se svým nelehkým osudem Darin bojoval již od časných ranních hodin, kdy musel podstoupit nanesení masky a navlečení celého kostýmu. Tento proces obvykle zabral šest hodin, někdy i déle. Ani poté však neměl nebohý Morgan klid. Kostým totiž neskutečně páchl a byl natolik nepohodlný, že se v něm nedalo téměř dýchat. Tedy, dýchat se dalo, ale jen to, co bylo uvnitř, tedy zápach kostýmu i Darinova těla. O luxusu, jakým je přijímání potravy, samozřejmě nemůže být ani řeč. Jeden z posledních natáčecích dnů byl obzvláště náročný, Darin musel v kostýmu vydržet neuvěřitelných 20 hodin. Pokud se mu ten den chtělo na toaletu, musel veškerou potřebu vykonat nejen v kostýmu, ale i do kostýmu. Někdo sice může ocenit mobilní záchod tohoto typu, věřím ale, že většina lidí by preferovala klasiku. Po skončení natáčení pak Chris Carter žertoval, že role mutanta bude do budoucna součástí přijímacího rituálu pro všechny zájemce ucházející se o práci na Aktech X.

Popularitu Flukemana dobře dokumentuje skutečnost, že Chris Carter (scénárista The Host) v období druhé série zcela vážně přemýšlel nad možností, že by se Flukeman mohl do seriálu vrátit v další vlastní epizodě (jako se to např. v první sérii podařilo Toomsovi). Vlastní epizody se ohavná motolice nakonec už nedočkala, několika drobných odkazů v dalších sériích jsme však svědky byli, např. v epizodě Pusher ze třetí série. Podle bulvárního plátku se mutant vyplavil na Martha's Vineyard, což je ostrov u pobřeží americkému státu Massachusetts. Jak víme z epizody Anasazi, právě zde do své smrti bydlel Mulderův otec Bill. Drobná zmínka se objevila v epizodě The Field Where I Died, ve které si na roli svého slavnějšího bratra vzpomněl scénárista Glen Morgan. Americká Wikipedie pak tvrdí, že Flukeman se objevil také jako dávkovač bonbónů značky PEZ. Milé, že? :)

Epizoda 2Shy ze třetí série, především pak její česky dabovaná verze, je hotový skvost. Vrah, kterého Mulder se Scullyovou v příběhu vyšetřují, totiž vyhledává své oběti v internetových diskusích. Není se tedy čemu divit, že během vyšetřování se oba agenti dostanou i do těchto tou dobou nepříliš probádaných teritorií. Není hezké se komukoliv vysmívat, v roce 1995, kdy tato epizoda měla premiéru, ještě o internetových službách věděl málokdo a i já si dovedu představit, že bych na to všechno koukal jak čerstvě vyoraná myš. A tak zatímco Mulder hovoří o chat rooms či on-line service, čeští diváci odkázaní jen na český dabing slyší cosi o debatních kroužcích či dopisech uložených na disk. Neříkám, že je překlad chybný, to jen v dnešní době, kdy jsme pohlceni internetovými fóry, sociálními sítěmi či instant messagingem, a to nejen na počítači, ale v každém přístroji, který má displej, jsou podobně nevinná označení už jen k pousmání. A jak takový internetový debatní kroužek před patnácti lety vypadal, na to se můžete podívat na dvou obrázcích níže, které pocházejí z epizody 2Shy.

Nenechte se však zmást, komunikace po internetu je příznačná pro ty nejvěrnější fandovské skupiny Akt X, jímž se už odpradávna přezdívá x-philes. Zásadním v tomto ohledu byl rok 1995, kdy se na konci druhé a začátku třetí série ze seriálu definitivně stal celosvětový televizní hit. V této době Mulder a Scullyová čím dál tím hojněji využívali ke vzájemné komunikaci mobilní telefony a e-mailové služby (u Osamělých střelců to platilo v ještě několikanásobně větším měřítku), což se odrazilo i na chování diváků. Ti se pohybovali na internetových fórech, kde mnohdy před zraky samotných tvůrců komentovali nejnovější epizody. Mimochodem, byla to diskuse na webu alt.tv.x-files z května 1996, kde byl prý poprvé užit termín shippers (diskuse se týkala epizody Pusher, takže se ani není čemu divit). Nerad bych ale cokoliv opakoval, a tak se pro další informace obraťte na shrnující článek o x-philes a shippers.

Není to ale jen nostalgie, proč byste si mohli epizodu 2Shy pustit. Vedle hotových lázní je důvodem číslo jedna hlavní záporná postava spisovatele Virgila Incanto, kterého ztvárnil herec Timothy Carhart. Ten sice poněkud zanikl ve vcelku silné konkurenci ostatních masových vrahů z Akt X, v epizodě 2Shy ovšem měl několik skvělých momentů. Jeden si zapamatuji navždy. To když se Virgil v samém závěru podělil se Scullyovou o jeden krásný citát. I morti non sono piů soli. Přeloženo z italštiny: Mrtví už nejsou osamělí.

Epizoda Sanguinarium je plná sadistických scén a obrazů, kterými dobře prezentuje celkovou náladu začátku čtvrté série. Kvalit předcházejících skvostů Home a Unruhe bohužel nedosahuje, o čemž se více můžete dočíst v naší recenzi: Sanguinarium je obyčejný horůrek, bez ambicí, bez ducha. Pokud k němu budete přistupovat přesně tak, jak si zaslouží, tedy bez velkých očekávání, bude to jen pro vaše dobro. Čeho ovšem epizoda nabízí dostatek, to je krev, o čemž se ostatně můžete přesvědčit na obrázcích, které jsem pro jistotu schoval pod následující odkazy: zde, zde a zde (kliknutí doporučuji pouze psychicky silným jedincům). Níže se pak můžete podívat na režiséra epizody Kima Mannerse, který se podobně jako David Nutter nechal zvěčnit s jednou se zákaznic salónu.

Vzhledem k nízkému zájmu v minulém roce se letos halloweenský speciál konat nebude. Dovolím si ale na tomto místě alespoň v krátkosti vzpomenout na ty nejsladší zrůdy, s nimiž jsme v devítileté historii seriálu Akta X měli tu čest. Málo jich rozhodně nebylo, o čemž se můžete přesvědčit v obsáhlé galerii zrůd zde. Která z nich zabloudila nejhlouběji do našich srdcí, na to si musí každý z nás odpovědět sám, ale myslím, že nikoho neurazím, když řeknu jméno Eugene Victor Tooms. Tento vrchní ochutnávač jater, schopný hibernace a nápaditých vražd, odstartoval samostatně stojící epizody a dodnes si jej vedle „svítících mušek“ z epizody Darkness Falls pamatují i ti, kteří Akta X nikdy pravidelně nesledovali. V závěsu za Toomsem se drží Flukeman, ohavná motolice z epizody The Host, která náš seriál taktéž mimořádně proslavila. Mutanta, jenž se bohužel dočkal podobného osudu jako jeho kolega Tooms, jsme si blíže představili v článku Flukemana má každý rád.

Celý zástup zrůd, tentokráte ale výhradně těch cirkusových, jsme poznali ve slavné epizodě Humbug z konce druhé série. Díkybohu za Darina Morgana, který je otcem mnoha těchto postaviček a bez něhož by Akta X byla v tomto důležitém ohledu o poznání chudší. Po setkání s masovými vrahy Donniem Pfasterem a Virgilem Incantem na agenty čekal Leonard Betts, lékárník ze stejnojmenné epizody ze čtvrté série, který Muldera se Scullyovou zaujal skrze své jedinečné schopnosti. Krátce po setkání s tímto bezhlavým fantomem se naši neohrožení agenti vydali na piknik do floridských lesů, kde se při setkání s molími lidmi naučili, kterak budovat skutečně kvalitní pracovní prostředí (kdo neviděl, nepochopí).

Na závěr nám zde zbývá už jen Frankensteinův příspěvek do Akt X a několik portrétů poněkud naštvané El Chupacabry. Naštvat bych rozhodně nechtěl Kouřícího muže, ale vzhledem k jeho image v posledních sériích si myslím, že si svoje teplé místečko v tomto exkluzivním výběru dozajista zaslouží. A která je vaše nejoblíbenější zrůdička z Akt X?

Pokud byste v sedmé a deváté sérii hledali na postavě Kouřícího muže nějaké charisma, zapotili byste se minimálně stejně jako Mulder při hledání pravdy. William B. Davis, který Muže s cigaretou ztvárňoval po celých devět let, musel totiž ve svých posledních dvou epizodách (Requiem na konci sedmé a The Truth na konci deváté série) podstoupit poněkud drastické maskování. Součástí toho byla i dýchací trubice, skrz níž se C.G.B. mohl i nadále věnovat své nejoblíbenější činnosti.

Fotospeciály: Pilot | Zákulisí prvních sérií | Basket | Líbání | Loučení | Úsměvy | Náckové | Mimozemšťané | Vánoční Doggett | Kim Manners | Osamělí střelci | Jose Chung | Pusher | Monday | All Things | Patience | Existence | Improbable | První film | Druhý film

Seriál Akta X ve své devítileté historii nabídl desítky originálních zrůd. Jejich obsáhlé galerie jste si mohli prohlédnout v aktualitách, které mapovaly výskyt těchto monster v první až čtvrté, páté až sedmé a osmé až deváté sérii. Na ty nejzajímavější bestie jsme se pak dokonce podívali ve vlastních aktualitách, připomeňme El Chupacabru, Leonarda Bettse, Toomse, Flukemana či cirkusové zrůdy z epizody Humbug. Jeden významný párek fešáků jsme však až doposud opomíjeli, což budiž napraveno touto aktualitou. Pochopitelně se jedná o tzv. molí lidi, s nimiž si to agenti rozdali v hlubokých floridských lesích hned na začátku páté série. Slavná epizoda Detour scénáristy Franka Spotnitze zatím bohužel nemá vlastní recenzi, více o ní si však můžete přečíst ve shrnujícím článku o páté sérii.

Pokud si chcete vychutnat některou z kvalitních epizod Akt X, pak je Detour ideálním kandidátem. Navíc si myslím, že je jako stvořená pro páteční večer. Frank Spotnitz svůj příběh velmi svižně dávkuje momenty plnými napětí s některými skutečně vtipnými okamžiky. Jsou to přesně taková Akta X, jaká máme všichni rádi.

Odpověď na otázku v nadpisu je jasná: kde jinde, než na natáčení Akt X. Jednu takovou pekelnou bestii jste mohli potkat např. v zákulisí vzniku epizody All Souls z páté série. V této lehce rozporuplné epizodě, kterou podle námětu Dana Angela a Billy Browna napsali John Shiban a Frank Spotnitz, vyšetřují agenti brutální vraždy mladých dívek, které mají náboženský podtext. Scullyovou do toho všeho pronásledují vidiny její mrtvé dcerky Emily.

Flukeman je takové nevinné zlatíčko, však se jen podívejte na tento jeho pěkný portrét. Postava tohoto bizarního mutanta z epizody The Host je natolik oblíbená, že začátkem letošního léta jí byl na našem webu věnován speciální víkend. Abychom však byli úplně fér, tak je nutno upřesnit, že víkend byl věnován scénáristovi Darinu Morganovi, který si v kostýmu této ohavné věci prožil své perné chvilky. Veškeré zajímavosti a mnohé drastické detaily k této nelehké roli najdete v článku Flukemana má každý rád. Tímto bych náš letošní halloweenský speciál považoval za uzavřený. Věřím, že jste se dozvěděli zajímavé informace a pobavili nad některými obrázky. Na závěr mi dovolte zmínit, že během šesti dní, kdy tento speciál probíhal, se na našem webu objevilo patnáct aktualit. Všechny články jsou shrnuty zde. A co bude teď? Teď už se můžeme začít těšit na Vánoce. Bude to velké! ;)

Když se mluví o zrůdách v Aktech X, nikdo neopomene zmínit Leonarda Bettse nebo Eugena Toomse. Často se ale zapomíná na epizodu Humbug, ve které se Mulder a Scullyová vypravili rovnou do cirkusu, kde objevili pěknou řádku skutečných ohavností. A protože se blíží závěr našeho několikadenního halloweenského speciálu, přichází na řadu Hlavolam, jedna z nejbizarnějších věcí, kterou kdy agenti potkali. Nebo snad chcete říct, že kompletně potetovaného chlápka, který si pochutnává na cvrčcích a syrových rybách a celý nahý si hoví v kotli naplněném vodou, potkáváte každý den?

Je vůbec nutné něco dodávat k dost možná nejslavnější záporné postavě nemytologických epizod? Byl to právě Eugene Victor Tooms, kvůli kterému začaly být všechny samostatně stojící epizody (právem) označovány jako MOTW, tedy monster-of-the-week. Jeho popularita byla tak vysoká, že ještě v období první série přišlo pokračování – konkrétně dvacátá epizoda s názvem Tooms, v níž si to Mulder s Eugenem rozdal přímo v Toomsově hnízdě pod eskalátorem v obchodním domě a tohoto miláčka publika tak navždy zlikvidoval.

Tooms s tváří Douga Hutchisona byl pro agenty Muldera a Scullyovou skutečným oříškem – tento genetický mutant byl schopen natahovat své tělo nebo některé jeho části do neuvěřitelných vzdáleností, což velmi ztěžovalo odběr otisků či způsob jakékoliv identifikace. Krom toho byl schopen dostat se do stavu hibernace, umělého spánku, ve kterém vydržel dalších třicet let, po kterých se probral jenom proto, aby zavraždil svou další oběť. Ke schopnosti spát desítky let, díky které byl Tooms zodpovědný i za vraždy z let 1963, 1933 a 1903, však nutně potřeboval lidská játra, která vždy odstranil a pozřel ze své oběti. Epizoda Squeeze je se svou strašidelnou a originální zápletkou jednou z nejlepších epizod seriálu a nesmí tak chybět jak v našem halloweenském speciálu, tak ve vyhlášení nejlepších epizod.