Kult X

JEDNOTLIVÉ SÉRIE SERIÁLU AKTA X
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10.

4. série slovem (kompletní shrnutí)

Čtvrtá série byla ve Spojených státech poprvé uvedena v pátek 4. října 1996. Podobně jako ta předcházející s sebou i čtvrtá sezóna přinesla několik novinek, které se tentokrát netýkaly jen příběhové stránky seriálu, ale také samotné produkce, když Chris Carter na podzim roku 1996 přivedl na světlo světa svůj další seriál. Nebyly to však jen čistě technické záležitosti, i příběh Akt X přišel se zásadními změnami – v mytologii jsme se rozloučili s jednou hlavní postavou, abychom přivítali charakter zbrusu nový. Akta X se ve čtvrtém roce své existence stala o poznání temnějšími, což se setkalo s ještě grandióznějším diváckým přijetím, než kdykoliv předtím, a premiérová epizoda čtvrté série se stala nejsledovanější ze všech dosud uvedených. Je toho však mnohem víc – od vraždících mytologických včel, přes epizodu věnovanou Kouřícímu muži až po návrat Glena Morgana a Jamese Wonga – takže neztrácejme čas a pusťme se do toho.

Kompletní shrnutí: 1. série | 2. série | 3. série | 4. série | 5. série | 6. série | 7. série 

kultx-synchrony-001.jpg kultx-synchrony-005.jpg kultx-synchrony-018.jpg

Peacockovi, taková normální americká rodinka: Zatímco v období třetí série tvůrci nabídli Akta X největšímu možnému publiku, ve čtvrté sérii zase vyšli vstříc výhradně milovníkům hororů, thrillerů a tajemných příběhů, na kterých seriál stál především v prvních dvou letech. S výjimkou jediného případu je všech třiadvacet zbylých epizod prezentováno v ponuřejším ladění. Mezi ty nejtemnější a zároveň nejpamátnější epizody by šlo zařadit trojlístek Home, Unruhe a Sanguinarium. Poslední jmenovaná je sice po stránce kvality dosti rozporuplná, ale pokud jde o kontroverznost, tak nachází konkurenci snad jedině u Home. V epizodě Sanguinarium nás scénáristky Valerie a Vivian Mayhewové totiž pozvaly na kosmetickou kliniku, kde se ruku v ruce se satanskými seancemi odehrávají ty nejdrastičtější vraždy, které jsme v Aktech X mohli vidět. Mimochodem, jedná se o první epizodu, kterou nenapsal muž. S jejím vznikem je pak spojena jedna zábavná historka – když se se scénáristkami po přečtení jejich díla poprvé setkala vedoucí cenzury stanice Fox, tak první slova cenzorky byla: „A to vypadáte jako normální holky!“

Unruhe si vzal na starost mladý scénárista Vince Gilligan, který rok před tím přišel s vynikajícím thrillerem Pusher. Agenti se v této epizodě pokoušejí dopadnout psychopatického sériového vraha Garryho Schnauze, který unáší ženy, provádí na nich lobotomii a vytváří jakési psychické fotografie, skrze které je možné nahlédnout do jeho vlastního pošramoceného nitra. Tyto děsivé obrazy se stanou také jedinou stopu pro zoufalého Muldera, který krátce po zahájení vyšetřování zjišťuje, že jednou z unesených se stala i Scullyová. Od této chvíle startuje skvělý thriller, který je jedním z nejlepších dílů Akt X.

kultx-kaddish-001.jpg kultx-kaddish-002.jpg kultx-kaddish-028.jpg

Epizody typu Sanguinarium či Unruhe však vypadají jako veselé rodinné komedie vedle jiného dílu ze čtvrté série – Home (který mimochodem tak trochu rodinný taky je). Tato epizoda je suverénně tím nejkontroverzněj­ším, co v Aktech X kdy vzniklo. Za vše hovoří už jen fakt, že Home byla po svém odvysílání 11. října 1996 stažena z vysílání a ve Spojených státech se do televize znovu dostala až o celé tři roky později, na Halloween roku 1999. Ale ruku na srdce, oněm zděšeným reakcím cenzorů se ani nelze příliš divit, scénáristé do příběhu epizody procpali i takové chuťovky jako je zavražděný novorozenec (pohřbívání zaživa included) či problematika incestu, což někteří Američané zkrátka příliš dobře nenesou. Krom hektolitrů krve a znetvořených tváří nabízí tento díl i velkou dávku napětí a strachu, což z něho činí jeden z nejlepších hororů, kterých jsme v Aktech X kdy byli svědky.

Home je zajímavý ještě v jednom dalším ohledu. Touto epizodou se totiž na scénu vrací slavné duo James Wong a Glen Morgan, které se významně podílelo na Aktech X v období prvních dvou sérií. Nejenže společně napsali veleslavné epizody jako Squeeze, Ice či Die Hand Die Verletzt, ale byli to právě tito dva pánové, kdo vymyslel takové populární postavy jako je Eugene Victor Tooms, Osamělí střelci či dokonce Walter Skinner. V polovině druhé série Wong s Morganem odešli ke svému novému projektu Space: Above and Beyond, po jehož zrušení se však za dva roky vrátili „domů“. I ve čtvrté sérii se jim podařilo spustit bouři, protože krom výše zmíněné napsali ještě The Field Where I Died, Musings of Cigarette Smoking Man a Never Again. To sice nejsou zrovna ty nejlepší díly, ale bezesporu jde o epizody, které se z různých důvodů staly předmětem mnohých debat mezi fanoušky.

Pokud bychom hledali společný bod tří posledně zmíněných epizod, pak by to bylo zaměření každé z nich vždy na některou z hlavních postav seriálu. V epizodě Musings of Cigarette Smoking Man nám byl nabídnut zajímavý (i když možná až příliš divoký) pohled do alternativní historie, ve které jsme poznali nejen mládí Kouřícího muže, ale také pravdu o tom, kdo skutečně zastřelil Martina Luthera Kinga a prezidenta Johna Kennedyho. Mimochodem, s touto epizodou je spojena jedna zajímavost, která se týká postavy Frohika, nejstaršího člena Osamělých střelců. Wong s Morganem se rozhodli, že tuto postavu nechají zastřelit Kouřícím mužem, ale na poslední chvíli do všeho zasáhl Chris Carter, který podobný zvrat absolutně zamítl, čímž Frohikovi zachránil život. V epizodě Never Again (kterou měl původně natáčet Quentin Tarantino) se ústřední postavou stala Scullyová – Mulder si totiž vybral dovolenou a my sledovali agentku Scullyovou, která si místo řešení případu trochu překvapivě zašla na rande s neznámým chlapíkem. A ano, koho jiného si mohla vyšetřovatelka Akt X vybrat, než pološíleného muže, který si pro zkrácení chvíle povídal se svým tetováním (úžasně namluveným herečkou Jodie Fosterovou).

kultx-never-again-004.jpg kultx-never-again-044.jpg kultx-never-again-038.jpg

Z kategorie pohledů zblízka je nejzajímavější The Field Where I Died, ve které agent Mulder pátrá po své minulosti a během procházení svými minulými životy zavítá až do americké občanské války. Pole, na kterém jsem zemřel je jednou z nejdojemnějších podívaných, přičemž se může pochlubit i vynikající technickou a hudební stránkou. Epizod, které jsou zaměřeny primárně na postavu agenta Muldera, se ve čtvrté sérii urodilo až nebývale mnoho. Mezi další takové lze započítat například Paper Hearts nebo Demons, ve kterých agenta pronásledují divoké vize o minulosti jeho rodiny a tragickém osudu jeho unesené sestry Samanthy.

Každá epizoda ze čtvrté série by si zasloužila alespoň malou poznámku (a to se týká i dílů Kaddish, Unrequited či El Mundo Gira, které mezi fanoušky seriálu nemají příliš podpory). Pokud jde o sledovanost, která byla v tomto období ještě vyšší, než v už tak úspěšné třetí sérii, nesmíme zapomenout na bizarní příběh o Leonardovi Bettsovi. Tuto epizodu, která byla vysílána před přímým přenosem Super Bowlu, finále americké fotbalové ligy, sledovalo přes 29 000 000 amerických domácností, což z ní činí nejsledovanější díl Akt X v historii. Zajímavostí je, že se jedná o první společné dílo trojice scénáristů Vince Gilligan, John Shiban a Frank Spotnitz, která nám v letech následujících nabídla zajímavé příběhy jako Dreamland či Field Trip.

Naopak se s Akty X ve čtvrté sezóně rozloučil jeden z tvůrců, který byl u seriálu od samého počátku. Producent Howard Gordon, který se podílel na scénáři k celým 20 epizodám, dokonce dvakrát spolupracoval na mytologii. Jednou to bylo v případě scénáře k epizodě Nisei a podruhé u nepřímého mytologického dílu Zero Sum, který se stal poslední jeho prací na Aktech X. Zatímco v prvních dvou sériích se Gordonovi příliš nedařilo (Ghost in the Machine, Lazarus), ve čtvrté se vzpamatoval a krom znepokojivé Teliko napsal Synchrony. Tento dramatický příběh se věnuje populárnímu cestování časem a i přesto, že je tato problematika ve světě filmu a televize dosti provařená, Gordon nám nabízí překvapivě velmi originálně pojatou zápletku. Synchrony je dle mého názoru jednou z nejlepších a zároveň jednou z nejopomíjenějších epizod seriálu Akta X.

kultx-kaddish-022.jpg kultx-kaddish-030.jpg kultx-kaddish-014.jpg

Už ne tak zvesela: O opomenutí se však rozhodně nedá hovořit v případě Small Potatoes, což je všehovšudy jediná komediálně laděná epizoda této série. To, že je ve čtvrté sérii vlastně jedinou epizodou tohoto typu, vyrovnává skutečností, že jde možná o tu nejbláznivější humornou epizodu Akt X. Small Potatoes napsal Vince Gilligan, což v té době bylo přijímáno s jistým překvapením. Gilligan totiž tehdy za sebou měl pouze samé temnější kousky, což jeho samotného však trochu iritovalo. Proto se rozhodl napsat epizodu o městečku, ve kterém se rodí děti s ocáskem nad zadečkem. V příběhu epizody je opět hojně využito téma záměny osobností, což prostě automaticky vytváří komediální efekt. Od scénáristy bylo velmi pěkné, že hlavní „zápornou“ roli nabídl Darinu Morganovi, který v Aktech X napsal ty nejlepší humorné epizody (Humbug a příběhy s Clydem Bruckmanem a Jose Chungem).

Víc než cokoliv jiného je Small Potatoes přehlídkou Duchovnyho komediálního umění. David Duchovny je podle mého názoru vynikající dramatický herec, ale už v epizodách jako Bad Blood či Arcadia ukázal, že mu sedí i odlehčenější pozice. Málokde však najdete tolik jeho hlášek a ksichtíků jako zde. Small Potatoes je zajímavá ještě z jiného pohledu. Poprvé v Aktech X jsme byli svědky velmi otevřené osobní scény mezi Mulderem a Scullyovou a stejně jako to zajiskřilo mezi oběma agenty, zajiskřilo to dozajista i v očích všech oddaných shipperů.

herrenvolk_caps_136.jpg herrenvolk_caps_051.jpg herrenvolk_caps_189.jpg

Mytologie způsobuje rakovinu: Stejně jako ve třetí sérii dostává i nyní mytologie obrovský prostor, který je však vzhledem k její mimořádné komplexitě zcela zasloužený. Zatímco v předešlém roce se urodilo sedm mytologických epizod, ve čtvrtém období jich bylo o jednu více. Mytologie ve čtvrté sérii se může pochlubit dosud nejvyššími rozpočty na každou epizodu, což se samozřejmě odráží ve velkoleposti jednotlivých dílů. V tomto ohledu je nejzajímavější dvojice dvojdílů z poloviny série. V epizodách Tunguska a Terma si agent Mulder se zrádným Krycekem udělají dovolenou v jednom parádním ruském gulagu. Zde podstoupí mučení a také nákazu mimozemským černým olejem, kterého v této epizodě čekal velký comeback poté, co se naposledy objevil v epizodě Apocrypha ze třetí série. Cesta do Ruska je pro mytologii Akt X velmi podstatná a její důležitost se projeví ještě na přelomu šesté a sedmé série (viz Biogenesis a její pokračování). V dalším mytologickém dvojdílu – Tempus Fugit a Terma – se na scénu opět vrací staré dobré mimozemské únosy a s nimi Max Fenig, šílenec do UFO, kterého jsme poznali v epizodě Fallen Angel z první řady. Tempus Fugit je společně se svým pokračováním jednou z nejdražších epizod seriálu, ale když si vzpomeneme například na obří leteckou havárii či na famózní mimozemský únos přímo z paluby letícího dopravního letounu, tak se není ani čemu divit.

Ještě agresivněji než v minulosti mytologické dění v tomto období zasahuje do osudů jednotlivých hrdinů. Tvůrci se rozhodli, že Mulderovi odpraví dalšího informátora a po Muži z Pentagonu z první série si tak zaslouženou dovolenou vybral i Pan X. Ten byl mnohými fanoušky velmi neoblíbený, a tak jeho odchod ze seriálu vzbuzoval spíše radost, než smutek (jak tomu bylo v případě Muže z Pentagonu, který za jedinou sezónu dosáhl statutu kultovní ikony). Musím však říct, že scéna, ve které dojde k atentátu na Pana X, je jednou z nejlepších a nejlépe natočených sekvencí z Akt X. Místo něho přichází na scénu Marita Covarrubiasová, která krom kontaktu s Mulderem naváže i kontakt se Syndikátem. Stejně jako oba předešlí informátoři zůstává i Marita jednou z nejtajemnějších postav mytologie a strana, na které ve skutečnosti stála, nám zůstala prakticky až do konce seriálu neznámá. Pokud jde o můj osobní názor na Mulderova třetího informátora, tak musím říct, že i přesto, že Pan X působil jako neskutečná osina v zadnici, stále mi byl alespoň malinko sympatičtější, než poněkud odtažitější a chladně působící Marita. Na druhou stranu tvůrcům patří poděkování, že se zásobováním Muldera stále novými informátory se definitivně zklidnili a Marita se tak stala poslední postavou tohoto typu v Aktech X.

herrenvolk_caps_101.jpg herrenvolk_caps_199.jpg herrenvolk_caps_184.jpg

Do zatím největšího konfliktu se Syndikátem se Mulder a Scullyová dostali kvůli rakovině, kterou u agentky vyvolalo odejmutí tajemného mimozemského čipu v období třetí série. Vyprávěla o tom kritikou velmi oceňovaná epizoda Memento Mori. Do boje o agentčin život se v jedné z nejtemnějších epizod seriálu vedle Muldera a Osamělých střelců zapojil i Walter Skinner, který se znovu musel snížit ke spolupráci s Kouřícím mužem. Na scénáři k této epizodě se vedle Chrise Cartera podílel Frank Spotnitz, John Shiban a Vince Gilligan. Velmi originální zmínky o rakovině agentky Scullyové se objevily i v epizodách Leonard Betts a Elegy.

Samé úspěchy: Za své čtvrté období Akta X získala desítky ocenění. Tím nejcennějším pravděpodobně zůstanou tři prestižní Zlaté glóby, které si tvůrci a herci odnesli za nejlepší dramatický seriál a nejlepší mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli (viz Nadvláda Akt X na Zlatých glóbech 1997). Dále seriál získal 12 nominací na cenu Emmy, z čehož se tvůrci radovali ve třech případech. Zcela zaslouženě si svoji Emmy za nejlepší herecký výkon odnesla Gillian Andersonová za epizodu Memento Mori. Svoji cenu si v tomto roce odnesl i Mark Snow, když získal ocenění ASCAP za nejlepší filmovou či televizní hudbu.

kultx-synchrony-010.jpg kultx-synchrony-036.jpg kultx-never-again-050.jpg

Smutná, depresivní a temná: Přesně taková je čtvrtá série Akt X. Je to období, které se svým laděním a atmosférou vrací ke kořenům, tedy de facto k první sérii. Chris Carter a jeho lidé však dokázali bez výjimky všechny příběhy podat formou, která je atraktivní pro masivní část divácké obce a ze čtvrté sezóny Akt X tak zcela po zásluze udělali jedno z nejúspěšnějších a nejlepších období seriálu.

Tento článek byl zveřejněn 13.10.2008 v 0:00 v kategorii Shrnující články.

Komentáře: 20

  1. nabaa napsal(a) 13.10.2008 v 18:19

    Chtěla jsem něco dodat, vážně jsem chtěla…jenže tak nějak není co. S tímhle shrnutím se ztotožňuju na 100%. I když…trošičku mi tam chybí aspoň pidizmínka o Elegy, což je moje nejoblíbenější čtvrtosériová epizoda. :-)

  2. kimberly napsal(a) 13.10.2008 v 18:34

    Súhlas s Elégiou. Pre mňa simply the best.

  3. kultx napsal(a) 13.10.2008 v 19:02

    nabaa: Dík za upozornění, až dodatečně jsem si všiml, že mi třetí část textu úplně vyskočila ven. Takže už je doplněna kapitolka „Mytologie způsobuje rakovinu“ a taky „Samé úspěchy“, které v původním textu chyběly úplně.

    A je tam i zmínka o tvé oblíbené Elegy, ale opravdu jen velmi malinká… ;-)

    V tomto článku jinak chybí zmínka i o dalších zajímavých epizodách a to z jediného důvodu – čtvrtá série je jedna z těch, jejichž epizody chci zhodnotit v jednotlivých recenzích.

  4. nabaa napsal(a) 13.10.2008 v 19:30

    kultx: Děkuji. I malinká je lepší než žádná. A Elegy si to zaslouží. :-) A pro úplnost v rámci mého souhlasu dodávám, že ani mně se Marita pod kůži nedostala a rovněž bych před ní upřednostnila Pana X. ;-)

  5. luca napsal(a) 13.10.2008 v 19:31

    Čtvrtá série je jedna z mých nejoblíbenějších. Epizodu Home jsem viděla jako vůbec první z Akt X a poznamenala mě nejspíš už na celý život. :-))
    Vždycky si při téhlé příležitosti vzpomenu na jakýsi životopis DD, který jsem kdysi četla, a kde autor zasvěceně popisuje, jak chtěl Duchovny čtvrtou sérií skončit, a proto už v posledních třech epizodách nehraje. To jsem se fakt musela smát. Nevím, která epizoda se víc točí kolem něj než Demons, předposlední v pořadí.
    Miluju Unruhe, Tungusku, Paper Hearts i Elegy, o geniálním Mementu Mori ani nemluvím. Asi jediné, co fakt nemusím je El Mundo Gira a Unrequited, ty mě příliš neoslovily.
    A btw právě tady mi přijde Scullyová jako „nejscullyovitější“ ze všech sérií. Ani nevím proč. :-))

  6. kimberly napsal(a) 13.10.2008 v 20:24

    Tu ma normálne trhá keď to čítam napísaŤ aj vlastnú recenziu, ale tvoja je samozrejme úplne perfektná, Krycek, ako vždy. Pre mňa sú tu klenotmi Elégia, The field where i died, Paper Hearts, Unruhe, Home…
    Z nejakého neznámeho dôvodu nie som fanúšikom Memento Mori.

  7. nabaa napsal(a) 13.10.2008 v 20:41

    kimberly: Z toho si nic nedělej, já zas nemusím The field where I died. ;-)

  8. Utero napsal(a) 13.10.2008 v 21:06

    Kryceku vyborne shrnuti, jako vzdycky. Nelze enz souhlasit, ze 4 serie patri mezi nejtemnejsi serie ze vsech. Pro me osobne je vubec nejtemnejsi. A doufam, ze se brzy objevi treba recenze na Elegy, pro me taky takova menci srdcovka…

  9. sauron77 napsal(a) 13.10.2008 v 22:02

    pekny clanok 4 seria je dobra je tam vela dobrych casti ako nepokoj, domov, papierove srdcia, teliko, leonard bets nulovy sucet, zamyslenie sa tajomneho muza s cigaretou. za velmi slabe casti povazujem sangvinarium , male ryby, nepomsteny, kadish.

  10. Smith napsal(a) 14.10.2008 v 0:41

    kimberly: To mi je luto, ze sa ta nezasiahla prave tato epizoda. Podla mna to je jeden z vrcholov celeho serialu.

  11. Mirak napsal(a) 14.10.2008 v 1:36

    Pro mě jednoznačně nejlepší sezóna.

  12. kimberly napsal(a) 14.10.2008 v 9:15

    SMith: myslím že kedysi sa mi Memento Mori páčila, ale teraz som už akosi presýtená tou Scullyovej rakovinou a všetkým okolo toho…neviem, nie je to síce také ako moja nenávisť voči mytológii pri ktorej držia Muldera vo vesmírne lodi, čo je podľa mňa úplne od veci, memento je veľmi kvalitné, ale mám taký pocit, že keď sa v dnešnej dobe vraciam k Aktom X, vyberám si radšej samostatne stojace epizódy ako mytologické.Ale zase to s tou Scullyovej chorobou nebude asi až tak zlé, pretože Elégiu úplne milujem a aj tam je o tom zmienka a keby som si mala pustiť len jeden diel z tejto série, bola by to práve Elegy.

  13. Richmond napsal(a) 14.10.2008 v 10:35

    Jedna věcná : pokračování dílu Tempus Fugit má název Max (podle Feniga), nějak se ti tam dostalo Terma.

  14. kultx napsal(a) 14.10.2008 v 12:19

    kimberly, Utero, souron77: Díky i vám za slova chvály. Vždy je to brutální náboj do budoucna ;-)

  15. kultx napsal(a) 14.10.2008 v 13:27

    Jedna technická – zlikvidoval jsem články o 1. a 2. sérii. Budou napsány znovu, jakmile bude dokončen článek o 5. sérii.

  16. dana napsal(a) 14.10.2008 v 16:59

    Tak uz se sem nejakou dobu chodim divat na novoty a recenze, protoze jsem si po dlouhych letech na akta zase vzpomnela (posledni jsem v televizi kdysi videla mozna prave Home), a nestacim se divit, kolik lidi pro ne ma slabost. Musim rict, ze mezi ne beze vseho naprosto patrim a treti a predevsim ctvrta serie je opravdu snad to nejlepsi, co z akt mame. V zacatcich se Chris i oba herci rozjizdeli, v poslednich seriich uz byli zase trochu unaveni, ale tady, tady jim to panecku slo jedna basen..;)

  17. kultx napsal(a) 14.10.2008 v 17:03

    Srdečně tě tu vítám, dano! ;-) Každý nový příspěvek a fanoušek potěší.

  18. mona lisa napsal(a) 15.10.2008 v 7:46

    Zlate casy Aktov X – 1 az 5 seria.
    Zo stvorky moja naj… epizoda je Zamyslenie muza s cigaretou a Demons. Tiez vyborna epizoda bola Never again, Memento Mori a Nepomsteni.
    Marita bola vhodny doplnok do mytologie.
    Trochu mi tu absentoval Krycek – bol iba v dvoch epizodach.

  19. Eleanor napsal(a) 5.2.2009 v 10:36

    Moje milovaná nejoblíbenější série. Napínavá, skvělá, nepřeslazená. 200%.

  20. m4rkx napsal(a) 13.11.2014 v 11:24

    Konečne niekto nezabudol na epizódu Synchrony! Pre mňa takisto jedna z naj vôbec. Neuveriteľne prehliadaná časť. Cestovanie časom, alternatívne reality, tak to je moje.

Řekněte nám svůj názor!