Kult X | Akta X

Mimořádně oddaný slovenský web xfilesnew.web­zdarma.cz nabízí velmi bohatý servis týkající se druhého celovečerního filmu Akta X. Krom informací a možnosti stáhnout si exkluzivní dokument (jen zapátrejte v textu) si můžete v postranní liště vpravo prohlédnout několik desítek obrázků z natáčení filmu. Nenechte si ujít také obrázky ze scén, které se po zásahu režiséra do finální podoby filmu nedostaly. Tyto vynechané scény se tak nakonec objevily na DVD pouze ve formě bonusů.

Chris Carter fotil během natáčení každou blbost. Výsledek vidíte v závěrečných titulcích 

Mít takovou doktorku v okolí, hned si jdu zlomit nohu… ;)

Druhý film The X-Files: I Want to Believe je sice již víc jak půl roku pryč z kin, až nyní se ovšem objevilo pěkné logo filmu ve velmi vysoké kvalitě. Pokud jste film zatím neviděli nebo si jej chcete zařadit do své sbírky, objednávat můžete z FilmCity, kde je nabízena i luxusní 3DVD Director's Cut verze. Dřív, než cokoliv koupíte, byste však měli vědět, že v České republice vyšlo hned několik verzí druhého filmu, více se dočtete ve shrnujícím článku.

Na propagační akci ze soboty 21. února 2009 se Frank Spotnitz, scénárista druhého filmu Akta X, vyjádřil k dalšímu filmovému pokračování. Na otázku, zda bude třetí celovečerní film, producent Spotnitz odpověděl, že by byl velmi překvapen, kdyby do roku 2012 další Akta X film nevznikl (doslova „I'd be very surprised if there isn't another X-Files movie before 2012“). Video, které citovanou pasáž obsahuje, si můžete pustit buď o pár řádků níže nebo na serveru biglight.com, což jsou oficiální stránky Spotnitzovy producentské společnosti.

O třetích celovečerních Aktech X se naplno mluví již od půlky roku 2008, kdy se k nim postupně vyjádřila společnost FOX, Chris Carter, Frank Spotnitz a dokonce i Bill Davis, který si už nyní dělá zálusk na postavu Kouřícího muže. Představitelé FOX i tvůrci Akt X si pochvalovali úspěch druhého filmu, i když ten nebyl takový, jak by si asi mnozí z nás představovali. Otázka „zda nový film vznikne“ je tedy podle všeho již dávno kladně zodpovězena. Na pořadu dne ale zůstává, kdy se nového filmu dočkáme. Zatím nic konkrétního nevíme a lze předpokládat, že ještě dlouho nebudeme, nicméně rok 2012 je stále pravděpodobnější. Ono je to nakonec i dost příhodné, vzhledem k tomu, že toho roku dojde k mimozemské kolonizaci okořeněné koncem světa. Pro všechny dosud zveřejněné informace navštivte naši speciální sekci o třetím filmu.

Jelikož je tento web doslova přeplněn fotkami Davida Duchovnyho a Gillian Andersonové, dovolte menší změnu. Na řádcích níže si můžete prohlédnout několik obrázků seriálového Alexe Kryceka, kterého ve čtyřiadvaceti epizodách seriálu Akta X ztvárnil sympatický kanadský herec Nicholas Lea. Obrázky pocházejí z jednoho staršího dokumentu na oficiálním DVD setu. Doporučuji taktéž několik promo fotek z období třetí až páté série.

Ve speciálním vánočním vydání magazínu Esquire z roku 1996 se Gillian Andersonová objevila na několika odhalených fotografiích. Fotky vznikly v době, kdy ve Spojených státech měla premiéru čtvrtá série Akt X. Na obálku zmíněného časopisu se můžete podívat zde.

Tyto fotky u sebe mám už delší dobu a přiznám se, že když na ně stále nepřicházelo vhodné místo, chtěl jsem je vymazat. Pak jsem si ale řekl, že kdyby se našla třeba jen jedna jediná Davidova fanynka, které se fotky budou líbit, tak stojí za to je uvést. Zde jsou… :)

Lyle se v následujícím videu zaměřila na seriálovou mytologii a všechny důležité postavy, se kterými jsme se během devíti let setkali. Výsledkem je opět fantasticky odvedená práce, kterou vřele doporučuji ke zhlédnutí. Videoklip se jmenuje Characters in The X-Files.

V epizodě Clyde Bruckman's Final Repose se pan Bruckman zmínil o hudebníkovi jménem Buddy Holly, jehož předčasná smrt přivedla Bruckmana k věštění. Kdo to vlastně Buddy Holly byl, jak zemřel a proč se tento článek jmenuje tak, jak se jmenuje? Charles Hardin Holley, známý především pod pseudonymem Buddy Holly, byl velmi talentovaný americký kytarista a zpěvák. Dodnes je považován za jednoho z největších průkopníků hudebního stylu rock'n'roll. Hollyho kariéra naplno odstartovala v roce 1955, když mu bylo pouhých 18 let. O dva roky později založil kapelu The Crickets, se kterou definitivně prorazil. Songy jako That'll Be the Day, Everyday či Maybe Baby se okamžitě po jejich vydání v roce 1957 staly velkými hity. V této době byl v hudebním průmyslu Holly de facto jediným velkým umělcem, který své písně nejen zpíval, ale také skládal a textoval.

Buddy Holly (1936–1959)

Výčet hudebních kapel i jednotlivých interpretů, kteří se nechali Hollyho hudbou inspirovat, je úchvatný. Hudební inovace, se kterými Buddy Holly v polovině padesátých let přišel, později převzali Beatles, Rolling Stones, Beach Boys, Bob Dylan, Bruce Springsteen i samotný král rock'n'rollu Elvis Presley. Poslední jmenovaný svoji kariéru započal v roce 1954, jen rok před Hollym. V této době fungovali i další nadějní hudebníci jako byl Ritchie Valens a J.P. Richardson, jinak známý jako The Big Bopper. Oba pánové seděli 3. února 1959 na palubě malého osobního letadla společně s Buddy Hollym. Se třemi zpěváky byl v letounu ještě pilot Roger Peterson. Ten po několika minutách letu vletěl přímo do sněhové bouře, ze které už svůj stroj nedokázal dostat. Když nedaleko městečka Mason City v americkém státě Iowa letadlo spadlo, všichni cestující zahynuli. V době smrti bylo Hollymu 22, Richardsonovi 28 a Valensovi pouhých 17 let. Už tak velká tragédie má ještě několik dalších hořkých příchutí. Jak poznamenal pan Bruckman v epizodě Akt X, Richardson původně letadlem vůbec letět neměl. Protože ale spěchal, vyměnil si své místo s Waylonem Jenningsem, Hollyho parťákem z kapely The Crickets. Když se Holly dozvěděl, že jeho kamarád nepoletí, tak v narážce na mrazivé počasí řekl Jenningsonovi, že doufá, že jeho autu zamrzne motor. Jennings na to s úsměvem zareagoval, že doufá, že Hollyho letadlo spadne. Netřeba dodávat, že tato věta pronásledovala až do konce jeho života v roce 2002.

Magický pohled: Buddy Holly v 50. letech s elektrickou kytarou v ruce 

Když v jednom jediném dni vyhasly životy tří talentovaných autorů, způsobilo to u milionů fanoušků šok, ze kterého se americká hudební scéna vzpamatovávala ještě dlouhou dobu. Právem je 3. únor 1959 dodnes považován za den, kdy zemřela hudba. Toto označení se vžilo se slavnou písní American Pie, kterou v roce 1971 nazpíval Don McLean. Nádhernou písničku s celou řadou zajímavých odkazů si můžete poslechnout níže.

Clyde Bruckman byl fascinován představou, co všechno se v životech zúčastněných muselo stát, aby toho dne společně nasedly na osudný let. Mě osobně spíš fascinuje představa, co všechno se mohlo stát, kdyby letadlo nikdy nehavarovalo. Je pravda, že Elvis Presley odvedl veškerou práci za Buddy Hollyho více než dobře. Přesto člověk nemůže nemyslet na to, o co všechno byl toho dne hudební svět ochuzen. Buddy Holly po sobě zanechal těhotnou manželku, se kterou byl v době smrti ženat půl roku. Více o něm si můžete poslechnout v zajímavém rozhovoru na serveru rozhlas.cz, kdy se redaktorka Ivana Šamonilová ptala renomovaného hudebního publicisty Jiřího Černého. Vřele doporučuji.

autorka Diana Battis, Alanna | překlad nabaa | rating NC-17 | kategorie S, A, MSR | povídka ke stažení

Klub Sambuca, Washington, D.C., 22. prosinec 1999

„Co tak pěkná dívka jako ty dělá na takovém místě?“

Mulder, už se sklenkou v ruce, se nakloní přes koženou sedačku a usměje se do vylekaných modrých očí. Přestože ještě není šest, Sambuca se už plní pravidelnými zákazníky. Vzduch žije tichými hlasy a cinkáním ledu, proužky a tmavý kaftan se mísí v moři monotónnosti, která kontrastuje s exotickým názvem klubu.

Očekává, že se jeho komentář setká se zdviženým obočím a zpola pobaveným odfrknutím. Místo toho se Scullyová se zamyšleným výrazem zadívá jinam. „Byla jsem zrovna na odchodu.“ Její hlas je přes počáteční melodii Mood Indigo téměř neslyšný.

Setkat se zde byl nápad Scullyové. Předpokládal, že si chce dát prázdninový drink, než odletí do San Diega. Nakloní se a krátce se podívá na hodinky. „Na poslední chvíli mi zavolal Skinner,“ zamumlá omluvně, „ale teď jsem celý tvůj.“

Scullyová přikývne a maličko jí zčervenají tváře. „Já…co piješ?“

Mulder ukáže na sklenku, led víří v jantarově žluté tekutině. „Dvanáctiletou whiskey, vzhledem k tomu, že platíš. Platíš, že?“ poškádlí ji, ale přivře oči, když si všimne, že se jí chvěje spodní ret. Vezme sklenici do ruky a sevře ji, až mu zbělají klouby. Čeká na odpověď.

Scullyová chvění zastaví slabým úsměvem. „Samozřejmě,“ řekne. Při zklamaném potřesení hlavou jí vlasy spadnou přes červené tváře.

On se přinutí k úsměvu a zvedne sklenici k přípitku. „Když se teď neuvidíme, tak veselé Vánoce, Scullyová,“ zanotuje a usrkne skotské. Kouřové teplo sklouzne dolů bez problémů, jeho sladká příchuť téměř stačí, aby překryla hořkou chuť samoty.

Zvedne svůj pohár za kalich. „Veselé Vánoce,“ pronese a zadívá se na světlou tekutinu. Něco v tom přání podtrhuje jeho jinak jednoduchý význam. Jako nezmapované moře, je plné skrytých spodních proudů, které ho k smrti děsí.

Po jediném drobném doušku je její pohár zpátky na stole, prsty tančí podél dlouhé stopky a na zaroseném skle vytvářejí abstraktní tvary. Našpulí rty a v koutcích očí se jí objeví malé vrásky, když studuje spirály a kapky se zaujetím obvykle vyhrazeným pro patologickou laboratoř.

:: Klikněte pro zobrazení celého článku ::