1×18 Shapes (recenze)
režie David Nutter | scénář Marilyn Osborn | premiéra v USA 01.04.1994 | v ČR 29.09.1995 | český název Tvary | hodnocení 80%
Vyšetřování případu zavede
Muldera se Scullyovou do indiánské rezervace v americkém státě Montana.
Jakási nelidská bestie tu brutálním způsobem roztrhala několik místních
lidí. Série podobných vražd na tomto místě probíhala už v roce 1946 a
i když byl tehdy hlavní podezřelý zabit, vraždění nyní pokračuje.
Epizoda 1×18 Shapes nabízí intenzivní hororový zážitek, což z ní činí jednoho z nejžhavějších adeptů na páteční večer. V působivě vystavěné atmosféře se dozvídáme o americké legendě, kterou původní obyvatelé znali pod jménem manitou. Indiánská mytologie takto označuje zlého ducha, který vstupuje do lidských obětí a mění je ve zvíře. V podstatě stačí, aby manitou někoho napadl, pokousal a oběť se jím pak sama stane. Zcela kultovní je v tomto ohledu jedna ze závěrečných scén, v níž je takováto přeměna člověka v manitou bravurně zpracována.
Každého věrného fanouška Akt X pak epizoda bezesporu potěší celou řadou odkazů na předešlé dění v seriálu: v nemocniční scéně Scullyová připomene, že nedávno přišla o otce (epizoda Beyond the Sea), Mulder pak zmatené agentce ještě osvětluje pozadí případu, když zmíní vůbec první vyšetřování spadající pod Akta X, které v roce 1946 vedl samotný zakladatel FBI J. Edgar Hoover. Své zmínky se dokonce dočká Mulderovo křestní jméno Fox, které prý v řeči indiánů znamená „chytrý lišák“ (Mulder si pochopitelně nezapomene oddechnout, že „cokoliv, jen ne strašidelnej“).
Shapes je jedna z těch epizod, v nichž byla výborně vystižena všudypřítomná ponurost a zlověstnost, která se s vyšetřovaným případem pojí. Z pochopitelných důvodů je pro epizodu alfou a omegou prostředí, v němž se odehrává. Americká Montana je jeden z nejkrásnějších států Severní Ameriky, nabízející nádherné scenérie v rozsáhlých prostranstvích, hlubokých lesích i na vysokých horách, kde se rozprostírá množství indiánských rezervací i část Yellowstonského národního parku (když do toho namixujete Akta X, vyjde vám podobná krása).
Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že jsem během sledování měl hned několikrát chuť hodit batoh na záda a vyrazit do té krásné přírody se hezky ztratit. (Pokud na výlety nemáte čas, doporučuji vám šestidílný dokument Frontier Force, ve kterém tvůrci z National Geographic Channel sledují každodenní práci montanských bezpečnostních sborů.)
David Nutter je jedním z nejúspěšnějších režisérů prvních tří let seriálu, vedle výše zmíněných natočil i jedny z nejlepších samostatných (Clyde Bruckman's Final Repose) a mytologických epizod (Little Green Men, Nisei). Nutter je taktéž mistrem pilotů, pod jeho vedením vznikly pilotní epizody mnoha jiných populárních seriálů jako Roswell, Dark Angel, Smallville, Without a Trace, Supernatural, The Mentalist či Terminator: The Sarah Connor Chronicles.
K celkové atraktivnosti epizody Shapes přispívá, že v rámci první série a v porovnání s jinými výpravnými kousky typu Ice či Darkness Falls je prakticky neprobádaná, tj. diváky podstatně opomíjenější, než zmíněné slavné díly. Skutečné lákadlo epizody spočívá v její zápletce a tématu, kterým se zaobírá. Problematiku vlkodlaků a podobných monster jsme tu ještě neměli a já osobně velmi oceňuji, že se k tomuto sice již značně provalenému, ale stále velmi přitažlivému tématu tvůrci dostali už v období první série.
Fanoušci i tvůrci samotní si nakonec podobné zrůdy oblíbili, hned na začátku druhé série totiž na nebohého Muldera a Scullyovou poslali mutanty a upíry (epizody The Host a 3). Nejsilnější aspekt epizody Shapes, nepočítáme-li výtečné masky, kostýmy a jiné technikálie (nezapomeňme, že jsme v první sérii, tedy v technicky ještě stále nepříliš vyspělém období), spočívá v pečlivě stavěné atmosféře. Ono skvěle vybudované napětí je cítit téměř v každé scéně a divák se ho nezbaví ještě nějakou chvíli po závěrečných titulcích. Nadprůměrných osmdesát procent.
Tento článek byl zveřejněn 26.6.2009 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.
najlepsie je na zaciatku ked na toho chlapa skoci vlkolak ked sa lepsie pozriete uvidite ze po tom chlapovi hodili nejaku chlpatu napodobneninu
Já bych dala tak 70%.
Nikdy som túto epizódu nemala zvlášť rada a ani by som ju neradila k tým pamätným, ale musím sa priznať že po tvojej recenzii som sa nad ňou trochu viac zamyslela a skutočne oplýva všetkými tými kvalitami, ktoré si vo svojej recenzii uviedol, takže si ju asi pozriem ešte raz
ked som videla tuto epizodu prvy krat co bolo medzi prvimy epizodami co som kedy videla…mala som 12 ci tak nejak…a nespala som z toho 2 tyzdne… strasne nieco aka som z toho bola vydesena :D ale inak ma to neodradilo prave naopak :D ale koli tomu som si tuto epku navzdy zapametala…a po tme ju nepozeram :D
Ráda bych reagovala na vysvětlení pojmu „manitou“. Nedalo mi to a klikla jsem ještě pro jistotu na wikipedii, kde mi můj dojem potvrdili. Manitou není nutně zlá síla, je to duchovní síla, která oplácí spravedlivě a pokud si pamatuju i z dětských indiánek, šamani sucha manitou často vzývali a žádali ho o pomoc. Takže myslím, že tvrdit, že to je jen zlý duch, je tak trochu omyl, není to jen indiánská obdoba vlkodlaka, má asi jaksi širří použití. Ale epizoda je hezká, taková trochu sranda mezi těmi temnými mytologickými kousky.
simona: Je to dost možné, já tu recenzi psal před čtyřmi lety a tehdy jsme na nějakou wikipedii ještě nehráli :P
kricek si zabil :D… heh
oskvarka: heh, díky… hele, vím, žes to myslela dobře, ale piš mě, prosím, s tvrdým „y“, protože tohle je hrůza