Kult X

Mám na vás netradiční prosbu. Dnes, v neděli 20. prosince 2009 ve 20:00, uvede ČT1 české filmové drama Všichni moji blízcí. Tento nádherný film natočil slovenský režisér Matěj Mináč jako poctu britskému podnikateli Nicholasi Wintonovi, který před vypuknutím druhé světové války zachránil z tehdejšího Československa několik stovek českých a slovenských dětí. Ve filmu sledujeme fiktivní příběh židovské rodiny Silbersteinových, která se rozhoduje, zda utéct z fašismem ohrožené Evropy, nebo zůstat. Píše se rok 1938 a německá armáda již okolo oslabeného českého vnitrozemí stahuje smyčku. Váhající otec (Josef Abrhám) se nakonec na poslední chvíli rozhodne využít nabídky Nicholase Wintona a posílá svého desetiletého syna vlakem z okupované Prahy do Londýna.

Film je nesmírně silný především v okamžicích, kdy se fikce prolíná s reálnými skutečnostmi – nejvíce pak v samotném finále filmu, ve kterém se po padesáti letech znovu setkávají „Wintonovy děti“ se svým zachráncem. Právě v okamžicích jako je tento si uvědomíte, že něco takového se opravdu stalo. Tomu všemu však předchází působivé rodinné drama s doslova mistrovskými výkony Josefa Abrháma a Jiřího Bartošky, kterým výborně sekundují Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Jiří Lábus, Květa Fialová či Ladislav Chudík. Moje prosba je jednoduchá – vím sice, že na jiných televizních stanicích najdete na první pohled možná přitažlivější programy, přesto pokud se vám naskytne příležitost, prosím, podívejte se na tento film.

„První setkání“: Sir Nicholas Winton s jedním ze svých zachráněných dětí – Češkou Věrou Gissingovou (1988)

Sir Nicholas George Winton se narodil 19. května 1909. Na podzim 1938, když po Mnichovské dohodě Československo ztratilo své pohraniční území a bylo tak vydáno napospas hitlerovskému Německu, přicestoval podnikatel Winton do Prahy, aby zde uskutečnil svůj odvážný plán. Jako jeden z mála vytušil blížící se nebezpečí, které hrozilo českému obyvatelstvu, především pak jeho židovské části. Po vzoru celé řady dobrovolnických organizací, které v této těžké době pomáhaly pronásledovaným židovským rodinám prchnout do bezpečí, se Winton rozhodl do této činnosti taktéž zapojit. Od jisté doby už nebylo možné, aby vycestovaly celé rodiny, a tak Winton zajistil záchranu alespoň pro děti tím, že jim v Británii nalezl adoptivní rodiny. Díky mimořádnému úsilí a podplácení úředníků se Wintonovi dařilo pomáhat i po 15. březnu 1939, kdy Němci obsadili zbytek země. Poslední Wintonův vlak se zachráněnými dětmi vyrazil 31. srpna 1939. Další vlaky, které byly v plánu, již nevyrazily, protože začala válka. Nicholas Winton zachránil celkem 669 českosloven­ských dětí převážně židovského původu. Téměř všichni jejich rodiče byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře v polské Osvětimi.

Skoro až absurdní skromnost Nicholase Wintona nejlépe dokumentují události, které nastaly po válce. O svých činech totiž Winton pomlčel a neprozradil je ani své ženě, se kterou se později oženil. Ta vše odhalila až na konci osmdesátých let, kdy na půdě jejich domu nalezla manželovy staré dokumenty. Nakonec vše oznámila médiím, která zajistila opětovné setkání Nicholase Wintona s několika desítkami zachráněných dětí. K prvnímu setkání došlo roku 1988, tedy skoro padesát let po událostech ze začátku války. Letos v květnu Nicholas Winton oslavil sté narozeniny a nadále se těší dobrému zdraví.

Přidejte se ke snaze podporující udělení Nobelovy ceny míru Nicholasi Wintonovi - přidejte se ke skupině na Facebooku

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 20.12.2009 v 0:00 v kategorii Filmové tipy, Život.