Kult X

Knižní tipy jsou už pátým rokem pevnou součástí naší předvánoční aktualizace. Nejinak je tomu i letos; jen s tím rozdílem, že tentokrát knihy rozdělíme na beletrii a krásnou literaturu, kterou najdete na řádcích níže, a literaturu populárně-naučnou, která bude doplněna během týdne. Většina titulů, které vám dnes představuji, vyšla letos, k mání jsou ovšem i osvědčené kousky. Například Zlodějka knih, pozoruhodný příběh o tom, že i Smrt má srdce, kterou jsem před pěti lety doporučoval hned po jejím vydání ještě jako českému publiku zcela neznámý titul, se za tu dobu stala jednou z nejdůležitějších knih současnosti. Dnes stejnou roli předvídám Osvětimské knihovnici, smutnému a zároveň podmanivě krásnému příběhu z dob, které svou krutostí nenacházejí srovnání s ničím jiným v lidských dějinách. Věnujte proto čas následujícím anotacím, garantuji vám, že při výběru některé z knih nelze trefit vedle (nebudete-li si jisti, porovnejte svá očekávání s komentáři ostatních čtenářů na Databázi knih). Neostýchejte se rovněž v diskusi některou ze svých srdečních záležitostí zmínit, milerád ji do našeho seznamu zařadím.

Jelikož Akta X vyprávějí o vyšetřování hororových případů, nemohu v prvé řadě nedoporučit Edgara Allana Poea a Howarda Phillipse Lovecrafta, své dva nejoblíbenější autory, kteří jsou shodou okolností zakladateli literárního hororu a detektivky. Pokud tyto dva podivuhodné pány příliš neznáte, máte velké štěstí. Nedávno vydaný Démon zvrácenosti je jedna z nejkrásněji ztvárněných sbírek povídek na českém trhu, kterou vřele doporučuji nejen všem zájemcům o Poeovo dílo, ale i všem fanouškům klasického hororu. Za skvělou cenu pak seženete další tři povídkové sbírky, které si pro svůj titul vypůjčily Příběhy Arthura Gordona Pyma, Zánik domu Usherů a Jámu a kyvadlo. Rovněž dílo H. P. Lovecrafta se v poslední době dočkalo svých „sebraných spisů“: jedná se o sbírky Hrobka, Měsíční močál, Volání Cthulhu I, Volání Cthulhu II a Stín z času.

Zlodějka knih (Markus Zusak, Argo): Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Kniha mladého australského spisovatele Markuse Zusaka se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká. Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.

Osvětimská knihovnice (Antonio G. Iturbe, Akropolis): Osvětim-Březinka – zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.

Čtyřicet dnů (Franz Werfel, Vyšehrad): Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků. Byly to oběti úděsné genocidy, jíž se na Arménech dopustila turecká armáda takřka na konci první světové války. Dodnes čtenáře uchvacuje mravní síla příběhu, líčícího hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit za nepředstavitelných strastí mnohonásobné přesile nepřátel.

Les mytág (Robert Holdstock, Argo): Tajemství Ryhopského lesa se pro George Huxleyho stává posedlostí vedoucí až na pokraj šílenství. Podivné úkazy, které ho pronásledují, ho přivádějí k poznání, že poslední zbytek prvotního lesa je obýván postavami z prastarých mýtů, v jejichž existenci už dlouho nikdo nevěří. Je to nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí.

Modlitba za Owena Meanyho (John Irving, Argo): Kniha amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.

Stoner (John Williams, Kniha Zlín): William Stoner se narodí na konci devatenáctého století v Missouri do nesmírně chudé farmářské rodiny. Rodiče ho pošlou studovat zemědělství na místní univerzitu, ale mladý William se místo toho zamiluje do anglické literatury a oblíbí si univerzitní život, který je pravým opakem žebrácké dřiny, jakou poznal do té doby. Přesto ho ale během následujících let potká celá řada neúspěchů: svatba s dívkou ze „slušné“ rodiny způsobí odcizení mezi ním a rodiči, jeho kariéra je v troskách, žena a dcera se od něj chladně odvrátí, osvěžující zkušenost s novou láskou skončí hrozbou skandálu. Stoner se ještě víc uzavře do sebe, znovu objeví stoické mlčení předků a čelí nezbytné samotě. Průzračný a hluboce dojemný román Johna Williamse je dílem nenápadné dokonalosti. William Stoner z něj vyčnívá nejen jako typický Američan, ale i nepravděpodobný existenciální hrdina, a jako postava z obrazu Edwarda Hoppera z něj vystupuje jako temný reliéf na pozadí nemilosrdného svě­ta.

Smrtná zima (Kate A. Boorman, Host): Nikdo neopustí osadu, pokud chce přežít. V imaginárním světě připomínajícím středověk žije v osadě uprostřed tajemných lesů patnáctiletá Emmeline. Puritánská komunita dodržuje přísná pravidla, která mají ochránit její členy před nebezpečím pocházejícím z okolních hvozdů. Emmeline ví, že vydat se mimo osadu je přísně zakázané, avšak stromy v lese jí cosi šeptají a táhnou ji na zapovězenou cestu. Když zůstane tady, čeká ji manželství, o které nestojí, a život vedle kluka, jehož nemůže mít. Ale venku? Malmaci číhá a zima se blíží…

Obětina (S. J. Bolton, Domino): Pro Toru Hamiltonovou bylo už samotné přestěhování do shetlandských končin dosti skličující. Nemohla tušit, že prvotní rozmrzelost brzy vystřídá děs. Za jednoho deštivého nedělního odpoledne nalezne v rašeliništi dokonale konzervovanou mrtvolu mladé ženy, v jejíž hrudi zeje díra po brutálně vyrvaném srdci. Tři runové znaky na kůži zemřelé připomínají tajemná vyřezávaná znamení, která Tora vídá rozesetá po celých Shetlandách, dokonce i na krbové římse tchánova domu. V pátrání po původu run zabředá až ke středověkým legendám a usilovně se snaží nalézt jejich spojitost s mrtvou ženou. Čím více poznatků se jí daří shromáždit, tím silněji na ni manžel, šéf a dokonce i nevrlý detektiv naléhají, aby věci nechala, jak jsou. Opravdu jim jde jen o její duševní klid? Snad by tomu Tora uvěřila, kdyby ji ovšem najednou nezačaly děsit ty výhrůžky. Valí se na ni jako studené shetlandské mlhy a obalují ji hrůznou jistotou: někdo si přeje, aby pátrání okamžitě a jednou provždy nechala. Za každou cenu.

Všechna malá zvířátka (Walker Hamilton, Argo): Neprávem zapomenutý, mírně surreálný, hororově laděný příběh o jednatřicetiletém Bobbym, který se na svět dívá očima jedenáctiletého chlapce. Bobby přišel o rodiče a ze svého nevlastního otce Sádla má panickou hrůzu. Už poněkolikáté utíká z domova, a tentokrát se mu to podaří. Při automobilové nehodě umírá řidič, kterého Bobby stopnul, a když sám vyvázl jenom se škrábanci, potkal podivného mužíka jménem Summers, velkého přítele zvířátek a všech nebohých tvorů. Bobby se k panu Summeresovi přistěhuje a společně plánují Sádlovu vraždu. Ta se ale jim ale ošklivě vymkne z rukou…

Wolf Hall (Hilary Mantelová, Argo): „Ráno zamkni Cromwella do podzemní kobky,“ říká Thomas More, „a když za ním večer přijdeš, bude sedět na sametovém polštáři, krmit se slavičími jazýčky a žalářníci mu budou dlužit.“ Anglie v šestnáctém století stojí jen krůček od katastrofy. Zemře-li král bez mužského potomka, zemi zpustoší občanská válka. Jindřich VIII. proto hodlá zrušit své dvacetileté manželství s Kateřinou Aragonskou a oženit se s Annou Boleynovou. Papež i většina Evropy ovšem stojí proti němu. A právě v tomto okamžiku na scénu vstupuje Thomas Cromwell. Chlapec z kovárny, syn vesnického kruťase, šarmantní politický génius, rváč a kšeftař porušil na své cestě k moci snad všechna pravidla rigidní společnosti. Po ztrátě rodiny a milovaného kardinála, který mu byl pravým otcem, si houževnatě razí cestu ke dvoru, kde je „člověk člověku vlkem“. A parlamentu i papeži navzdory se chystá přetvořit Anglii k obrazu královu i svému.

Kvítek karmínový a bílý (Michel Faber, Argo): „Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit.

Jsou světla, která nevidíme (Anthony Doerr, Moba): Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání…

Švadlena z Dachau (Mary Chamberlainová, Argo): Strhující román historičky Mary Chamberlainové ukazuje, že válečná zvěrstva se zdaleka neodehrávala jen na frontě a dokázala semlít i úplně obyčejný ženský život. Na prahu války, v roce 1939, netouží osmnáctiletá Ada po ničem jiném než vypadat, mluvit a oblékat se jako „Někdo“. Usilovně pracuje na splnění svého velkého snu – otevřít si v Londýně vlastní módní salon – a je ochotná pro to udělat cokoliv. Když se však seznámí s tajemným a okouzlujícím cizincem Stanislausem, netuší, kam až ji slepá láska k muži, o němž nic neví, zavede. Začátek války zastihne oba milence v Paříži, romantická idylka se však brzy rozplyne a následuje krutý sled událostí – útěk do Belgie, Stanislausovo zmizení, Adino nečekané těhotenství, pobyt v klášteře, nucená dřina v pečovatelském domově v Mnichově, jenž vyvrcholí, když se nicnetušící Ada ocitne v domě velitele koncentračního tábora Dachau a stává se dvorní švadlenou nacistických paniček.

Pět (Ursula Poznanski, Knižní klub): Na pastvině leží mrtvá žena. Zavražděná. Na chodidlech má vytetované souřadnice. Na označeném místě čeká příšerný nález: ruka zatavená do plastové fólie a hádanka, jejíž řešení vede ke schránce s další uříznutou částí těla. V mimořádně ohavné formě geocachingu, moderní hře hledání pokladů s pomocí navigace, posílá vrah dvojici kriminalistů k dalším částem mrtvol. Vyšetřovatelům ubíhá čas, tuší, že teprve na poslední zastávce dostanou do rukou zásadní dílek puzzle…

Trofej (Steffen Jacobsen, Kniha Zlín): Mladý manželský pár se po několika letech vydává na společnou dovolenou. Když se jim ale na paty navěsí skupinka brutálních násilníků, promění se výlet do zimních hor v noční můru. Násilné činy v drsné severské krajině však nezůstanou utajeny. Elisabeth Caspersenová, hlavní dědička celosvětově působícího dánského průmyslového impéria, nachází po nějaké době v trezoru svého otce disk dokumentující krutou organizovanou honičku a popravu lidí. Takový materiál by mohl fatálně ohrozit prosperitu celé rodiny. Případ proto Elisabeth předá do rukou soukromého detektiva Michaela Sandera, který krok po kroku odhaluje složité vztahy válečných veteránů z Balkánu a Afghánistánu, kteří ze záliby honí a mučí lidi. Při vyšetřování zločinu se jeho cesta zkříží s cestou kriminální komisařky Lene Jensenové, která odhaluje příčiny záhadné sebevraždy vojáka a zároveň se snaží odhalit a pomstít násilné zneužití své dcery. Ukazuje se, že spolu všechny události úzce souvisí. Michael Sander a Lene Jensenová, oba vlci samotáři, musí v pátrání po stopách zločinu pokračovat společně. Ale role honců a honěných se brzy otáčí. Kdo se stane další trofejí? A kdo jde vlastně po stopách komu?

Za skvělou cenu dnes můžete sehnat rovněž tři velkolepé fantasy série – Zaklínač (první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý a sedmý), Pán prstenů (první, druhý a třetí) a Hra o trůny (první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý). Knihy doporučuji kupovat na osvědčených e-shopech levneucebnice.cz či knihcentrum.cz, které dodávají knihy ve velmi slušné kvalitě, přesto za velmi nízké ceny. Knižní tipy z předcházejících let naleznete zde, zde, zde a zde.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 2.12.2015 v 0:00 v kategorii Knižní tipy.