Kult X

JEDNOTLIVÉ SÉRIE AKT X
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9.

Playing Goddess (povídka)

autorka Shalimar | překlad XGirl | info NC 17 situce, ale nic příliš popisného. Žádný případ Akt X. Žádná zápletka.

povidka_playing_goddess.jpg

Dnes v noci bylo opravdu horko.

V podvečer ještě foukal od jezera slabý vánek, ale i ten se teď už uklidnil. Scullyová se opřela o ležící kmen stromu a zahleděla se do ohně. Vlastně ho nepotřebovali rozdělávat, ale jejich tábořiště tak vypadalo útulnější a ona navíc milovala zírání do plamenů. Vydržela by se dívat na oheň celé hodiny. A oproti omšelým motelům s mizernou kabelovkou, kde většinou bydleli byla tohle osvěžující změna. Koutkem oka se podívala na svého partnera. A Mulder je dnes roztomilý vzorný skaut. Opékal marshamllow napíchnutou na klacku a pekelně se na ten úkol soustředil.

Marshmallow akorát začínala v žáru uhlíků hnědnout, její bledá barva se měnila na krémový karamel a dělaly se na ní bubliny a prasklinky.

Scullyová si uvolnila lem trika. Připadala si trochu jako ta nebohá marshmallow. Podprsenka se jí lepila na tělo a ona se ji snažila nenápadně posunout.

Bože, vážně je dneska vedro!

„Oooo“ vyrážel zálibně Mulder. Zvedl klacek a zálibně si marshmallow prohlížel. „Perfektní.“

I na něj by se vydržela celé hodiny dívat.

Už když nakupovali v supermarketu, byl jako malý kluk – když se dohodli na tom, že bude lepší strávit noc v přírodě, aby se ráno mohli dostat brzo na místo určení, museli nakoupit potřebné zásoby. Trval na tom, že to musí být jen ty pravé ingredience, aby si mohli večer udělat něco, čemu říkal „sendviče“. Dělával to při kempování v Maine, když byl ještě kluk.

„Potřebuješ čokoládu Hershey, Scullyová, jen tu obyčejnou. A grahamové sušenky.“

Když Scullyová v obchodě našla regál s těmi pravými čokoládami Hershey, byl přímo nadšený.

Teď se dívala, jak pečlivě položil marshmallow na čtvereček čokolády, kterou dal předtím na grahamový plátek, a celé to přiklopil další sušenkou. Když trochu rozostřila pohled, ostře řezané rysy dospělého muže se zjemnily a ona viděla chlapce, kterým Mulder kdysi byl.

Uvolněná tvář, jeho profil ozářený poletujícím světlem ohně…dovedla si ho představit, když byl o mnoho let mladší. Jeho nos nebyl ještě tak jasně vyznačen, brada a rty byly jemnější. Vlasy, rozcuchané a trčící na všechny strany vypadaly chlapecky už teď samy o sobě. A to soustředění, s jakým se věnoval přípravě té dobroty z marshmallow. Vypadal na patnáct. Ne, na čtrnáct.

Otevřela oči, zaostřila a nechala ho proměnit se zase zpátky v dospělého muže. Zaujatě si ho prohlížela. Hhhmmmmm.

Mulder se zakousl do svého sendviče.

„Mmmmm“procedil ústy plnými marshmallow, čokolády a sušenek. „Neuděláš si taky jeden? Čemu se tak směješ?“

„Ničemu. Kousnu si od tebe.“

„Ne, to ne. Budeš chtít jeden celej.“

„Je vedro, Muldere. Rozhodně se mi nechce sedět tak blízko u ohně jen abych mohla potrápit marshmallow.“

„Udělám to.“

Měl pravdu. Za pár minut, když se jí v puse rozlila sladká chuť rozpuštěné čokolády a bradu měla celou ulepenou to uznala. Chtěla tu dobrotu celou.

„Vidíš, říkal jsem ti to, Scullyová.“

Přikývla, nemohla mluvit s plnou pusou.

Ani nevěděla, jak rychle tu pochoutku snědla. „Bylo to vynikající, Muldere, díky.“

Zašklebil se na ni.

„Ale teď jsem celá upatlaná.“

Olízla si prsty. Jeden po druhém.

Mulder se opřel o svůj kmen stromu a upřeně ji pozoroval. Jeho tvář byla nečitelná. Vypadal jako by chtěl něco říct. Scullyová vyčkávala. Však on to poví.

„Nechceš si jít zaplavat, Scullyová?“

"Zaplavat? Je noc. " Ale v momentě, kdy to vyslovila se zadívala na jezero. Vypadalo chladné, klidné a jako by jí pokoušelo. Bylo nádherné.

„Je úplněk, Scullyová. Je světlo jako ve dne.“ Kývl hlavou k nebi.

Úplněk?

Vzhlédla také k obloze. nad korunami stromů visel veliký měsíc. Byl rovněž nádherný. Cítila trochu smutek. Byla doba, kdy se zajímala o to, kdy bude úplněk a podobné věci.

Zadívala se zpátky na Muldera. Ten si ji po celou dobu pořád prohlížel. Plameny ohně se odrážely v jeho zorničkách a měnily jeho výraz, aniž by se on sám pohnul. Hra světla a stínu na jeho tváři ji jakoby přitahovala. Zírala na jeho rty. Jeho rty.

„Scullyová? tak co?“

„Co?“

„Plavání.“

„Já…“

„No, já jdu.“ řekl a postavil se. Natáhl k ní ruku. „Pojď.“

„Víš…“

Ale sakra, proč vlastně ne?

„Proč ne?“ opáčila. Chytla ho za ruku a on ji pomohl na nohy. „Jen si ve stanu obléknu plavky.“ řekla.

"Už se otočila směrem ke stanu, ale on její ruku nepustil. Stiskl ji. Jeho prsty byly teplé a měkké, lepkavé od marshmallow.

„Kdo mluvil o plavkách?“

Pozvedla obočí.

On pohledem neuhnul. Očima zabloudil na její rty, a pak se jí zase díval do očí.

„Takže na adama.“ řekla.

„A proč ne? Je přece tma.“

„Já myslela, žes říkal, že je světlo jako ve dne.“

„Obojí. Tma i světlo. Slibuju, že se na tebe nebudu koukat, dokud nebudeš ve vodě.“

„Slibuješ?“

„Když po mně taky nebudeš pokukovat.“ řekl rezervovaně.

Zadívala se na jezero. Bylo černé proti ozářeným stromům. Skoro už cítila, jak její horkou kůži objímá chladivá voda.

Vážně bylo dnes v noci strašné vedro.

„Dobře. Slibuju.“

Pustil její ruku a usmál se. Zase už z něj byl vzorný skaut. S ním se nemusí bát.

Možná.

„Já jenom uklidím ty sendviče, než vlezeš do vody. To víš, mravenci… Proč se na mně tak díváš?“

„Nedívám se.“

Přestala studovat jeho tvář a otočila se k jezeru. „Dobře. Nebuď tam dlouho.“ prohodila přes rameno. Popošla na písčinu u břehu. Obrátila se a zkontrolovala, jestli se Mulder nedívá. Zíral na ni.

„Nedívej se.“ zavolala. Obrátil se zpět k ohni.

Scullyová si zula boty a ponožky. Znovu mrkla na Muldera. Ale ten byl upoután uklízením. Rychle si svlékla kraťasy i s kalhotkami naráz. V další vteřině si stáhla triko. Rozepnula podprsenku s úlevným vzdychnutím a v momentě už vstoupila do vody. Po kolena, pak po stehna, boky, prsa.

Chladná voda ji obklopila.

Bylo to příjemné.

Přinutila se nesledovat Muldera. Jestli se díval, tak se díval.

Potopila se a plavala chvíli pod vodou, než se vynořila. Mulder měl pravdu. Byla tma i světlo naráz. Tma pod vodou, světlo na hladině. Měsíc se vyhoupl výš a kreslil na černé vodě před ní stříbrnou cestu.

Líně po té pěšině plavala. Ať se otočila kamkoli, zářivý pruh se před ní objevil znovu a znovu. Pohrávala si se světlem ,jako by mu chtěla uniknout, ale pokaždé ji znovu dostihlo.

Pocit vody na holé kůži byl okouzlující. Je to mnohem lepší, než v plavkách. Voda nebyla úplně klidná, jezero se hýbalo, jako by bylo živé samo o sobě, hladilo ji po celém těle. Ochlazovalo její rozpálenou pokožku. Ponořila hlavu pod vodu a zdálo se jí, jako by měsíční paprsky tančily po jejích holých zádech.

Už si ani nepamatovala, kdy se naposledy koupala bez plavek. Znovu se ponořila a plavala různými směry, pak se vynořila a voda šuměla okolo jejího těla jako šampaňské. Připadala si lehounká jako korková zátka, plovoucí v šampaňském.

Podívala se na břeh. Muldera nikde neviděla. Musí být ve stanu.

Jen tak se překulila na záda a splývala. Vzduch najednou cítila jako chladný, jak jí přejížděl přes odhalená ňadra. Cítila, jak jí bradavky ztuhly. Protáhla ruce za hlavu a propnula záda. Vždycky takhle dokázala splývat celou věčnost. Své bratry tím dováděla k šílenství. Usmála se, když se vzduch okolo ní zase oteplil a zdálo se jí, že jí voda chladí záda. Teď si sama připadala, jako by jí bylo čtrnáct. Kdyby tady nebyl Mulder…

Najednou ji něco chytilo za nohu.

Se šplouchnutím zajela pod hladinu. I když jí hlavou bleskly myšlenky na Big Blue a na sladkovodní žraloky, věděla, že je to Mulder. Vynořila se a lapala po dechu. Pak se ještě jednou potopila, jak se chtěla postavit a nedosáhla na dno.

Za loket jí chytila ruka a vytáhla ji nad hladinu, držela ji tam, když se zajíkala vodou a snažila se nadechnout. Snažila se tu ruku odehnat, ale jen polykala víc a víc vody. Na chvilku ucítila, jak se jeho horké tělo otřelo o její, ale hned už byla mezi nimi zase jen vířící voda.

Zadržela dech a trhnutím hlavy si smetla mokré vlasy z obličeje.

Mulderova tvář byla kousek od její. Mokré vlasy měl rukou ulíznuté z čela a starostlivě, kajícně se usmíval.

„Promiň, Scullyová.“

„To nic.“

„Promiň.“

„To nic“, vymanila svůj loket z jeho sevření a trochu od něj odplavala dál. „Já jen…“

„Promiň, že jsem tě potopil.“

„Ne, to nevadí. Já jen nemám ráda, když se mně někdo dotýká…ve vodě.“

„proč ne?“

„Když jsem byla dítě, někdo mě držel pod vodou.“

„Kdo?“

„jeden tyran.“

„Promiň, Scullyová.“

„Zapomeň na to. Nevěděl jsi to.“ Odplavala od něj kousek dál. „Tohle byl výborný nápad. Voda je báječná.“

„Jo ,to je.“ Plaval za ní, aby udržel tempo. „A bez plavek je to lepší, co myslíš.“

„Jo, je.“

Nepochybně.

„Věděl jsi, Muldere, že federální zákon nepovažuje nahotu ve státních rezervacích za zločin?“

„Zatraceně. Nemůžeme se ani navzájem zatknout.“

Usmála se. Pomalu a nenuceně plavali dál od břehu. Sledovali světlo úplňku.

„Vědělas, Scullyová, že měsíc ovlivňuje příliv a odliv? A úplněk dělá příliv ještě větší.“

Koukla se na měsíc. Neskutečně kulatý, zářící dolů na ně. „To jsem myslím, věděla, Muldere. Ale to platí u oceánů.“

„To jo ,ale všechna voda na Zemi je propojená, a na všechnu působí gravitace měsíce. I na jezera. Cítíš to? Cítíš? Jak je voda jako živá.“

Scullyová se soustředila na to, jak se jí voda hladce ovíjí okolo těla a lechtá ji na všech místech.

„Ano…já myslím…něco cítím.“

" A protože naše těla jsou hlavně voda, tak na ně měsíc působí také."

Zastavila se. Šlapala vodu a prohlížela si ho.

„Gravitace z měsíce si přitahuje naši krev, volá ji, nechává ji stoupat a klesat, proudit v žilách, v těle, jako příliv a odliv. Dělá naše těla živá.“

Nebyla si jistá, jestli si jen vymýšlí, nebo ne.

Taky se zastavil a šlapal vodu. Díval se na ni. Jeho oči byly zastíněné, takže do nich neviděla a tónem jeho hlasu si nebyla jistá.

„teď je vysoký příliv, Scullyová. Cítíš to? Cítíš, jak narůstá…pomalu? Měsíc, který je spojený s tebou?“

Zavřela oči a soustředila se.

„Cítíš to, Scullyová, že ano? Jak pulsuje ve tvých tepnách. Cítíš ten tlukot. V ramenou, pažích, nohou?“

Jeho hlas byl konejšivý, opečovávající, jako sama voda. Najednou cítila, jak jí v těle proudí krev, a jakoby ten příliv narůstal. Cítila bušení, tepání, její tělo bylo tolik naživu, naplněné. To co jí říkal přece nemůže být pravda.

„Muldere.“ její hlas zněl trochu udýchaněji, než by si přála. „Já jsem doktorka. Tohle jsme se na medicíně neučili.“

„Jsou věci…“, vytušila, jak se Mulder usmívá „které se musíš učit od života. Tak cítíš to? Jak ti proudí krev?“

Natáhl pod vodou ruku a dotkl se bříšky prstů jejího ramene. Prudce otevřela oči. Téměř neslyšně zasténala a její tělo se zachvělo.

„Ano“ zašeptala.

Mulder jí prsty hladil po celé délce paže a ona se znovu chvěla. Když se jeho ruka pohybovala nahoru, přejel jí ji po bradě.

Pomalu ji hladil a jeho prsty nechávaly na její kůži jakoby žhavé stopy.

„Cítíš to, tady ve svých rukou, na krku…cítíš to, Scullyová?“

„Muldere…“ zašeptala.

„Ano?“

„Co to děláš?“

„Vyprávím ti o úplňku a příboji. Promiň, nechtěl jsem na tebe sahat.“

„Oh…“ uniklo jí, když stáhl ruku z její tváře a začal s ní znovu kroužit ve vodě.

Vzhlédla na měsíc a kdyby nebyla tak racionální, přísahala by, že cítí jak se jeho světlo odráží na její pokožce. Pohlédla znovu na Muldera. I on se díval na ni.

„Ještě něco o úplňku, Muldere?“

„No…“ odmlčel se na chvíli a přemýšlel. „Ještě existuje měsíční bohyně.“

„Cože?“

„Úplněk má svoji vlastní měsíční bohyni.“

„Měsíc je tedy ženského rodu?“

„Samozřejmě že měsíc je ONA.“

„A má svou bohyni?“

„Ano – Už jsme asi na mělčině, Scullyová. Tady, už dosáhnu na dno.“

Scullyová se snažila špičkami prstů ohmatat dno.

„Já ne.“

„Budu tě držet. Pojď sem, Scullyová, polož mi ruce na ramena a počkej chvíli.“

Zadíval se směrem ke břehu. Byli od něj několik desítek metrů. Mulder jí chytil za ruku,a přitáhl si ji k sobě blíž. Vzdychla, když se jeho kůže dotkla té její a snažila se mu vytrhnout, ale on měl větší sílu.

„To jsem jenom já, Scullyová. Nikdy bych ti neublížil. Polož ruce okolo mě, budu tě držet.“

Podívala se mu do očí. Mluvil úplně vážně. Připlula k němu blíž a opřela se rukama o jeho ramena. Tělem se dotýkala jeho hrudníku a on okolo ní obtočil své paže, aby ji podpíral.

Najednou cítila, jak jeho kůže skoro pálí i přes chladnou vodu. Ten dotek s částmi těla, které měla jindy skryté pod oblečením byl okouzlující. Místa, kde se ho dotýkala byla jakoby elektrická a ta ostatní, která byla vystavena jen vodě byla chladná a opuštěná.

„Chceš to slyšet celé?“

„Co…? Co celé, Muldere?“

„O měsíční bohyni.“

„Aha. Jistě, to víš že chci.“

„Když je úplněk, měsíční bohyně sestoupí do moře, když je noc.“

„Proč?“

„Protože je to příjemné a také proto, že hledá svého Sylkieho.“

„Svého Sylkieho? Myslíš jednu z těch bytostí, napůl člověk, napůl tuleň?“

„Ano, Scullyová. Takže ty o nich něco víš?“ Usmál se. „To jsou oni. Vypluje na moře a hledá toho svého. Je jen jeden. Má pro něho slabost.“

Jeho ruce bloudily po jejích pažích, dotýkal se jí a hladil jí, tak lehce, že by přísahala, že jí jen okusují rybky.

Rybky nabité elektřinou.

Zachvěla se.

„Je ti zima?“ přitáhl si ji blíž k sobě.

„Ne, Muldere. Ty si vymýšlíš, viď.“

„Ne, to víš že ne. Je to stará židovsko-keltská legenda, vyprávěla mi ji moje matka.“

„Aha. tak jo. Pokračuj.“

Ruka Scullyové se jakoby sama od sebe začala pohybovat nahoru a hladit Muldera po ramenou. Prsty přejížděla po jeho klíční kosti a bořila bříška do jeho kůže. Skoro jakoby cítila i jeho krev, jak v něm proudí a naráží do bříšek jejích prstů.

„Scullyová…“

Podíval se na ni ztmavlýma očima.

„Nemůžu se dočkat, až mi řekneš zbytek, Muldere.“

„Pak…když najde svého Sylkieho, tam v oceánu, ve svitu úplňku…víš, co udělá?“

„ne, co?“

„Musí ho svést. Aby byla Luna spokojená.“

„Svést ho? Aby byl úplněk šťastný. Proč bude kvůli tomu měsíc šťastný?“

„Protože Luna bdí nad plodností a novým životem a láskou…A Luna je ráda, když se její stvoření milují. Nemůže tomu poručit. Ráda se na to dívá.“

Kolik let Mulderovi bylo, když mu tohle matka vyprávěla?

„Luna se ráda dívá, jak se její stvoření milují? ---ach.“ vyhrkla, když jeho ruka chytla a sevřela její ňadro. „Muldere?“

„Tvoje prsa plavou ,Scullyová.“ jeho hlas byl zvědavý, i když se snažil aby zněl jen nenuceně a konverzačně.

„Ty ses nikdy se ženou nekoupal bez plavek?“

„Ne.“

„Nepovídej, v těch filmech, na které koukáš–“

„Ne.“

Proč ji najednou ta myšlenka rozproudila krev ještě silněji? „Prsa plavou, Muldere. Takže…“ snažila si vzpomenout, kde byl děj příběhu. „Měsíční bohyně svádí Sylkieho aby byla Luna spokojená.“

Pořád si držel v dlani její ňadro a potěžkával ho, přejížděl jí po bradavce, jako by si tu texturu chtěl zapamatovat. Pod jeho dotykem ztuhla a Scullyová ucítila šimrání v rozkroku.

„Ano.“

„A ona ho musí omámit? On se nechce s bohyní milovat?“

„Musí ho přesvědčovat.“

„Proč?“

Chvíli bylo ticho.

„Bojí se…“

„On se jí bojí?“

„Bojí se, že mu zlomí srdce. Bojí se, že ho bohyně Luny svede a pak ho nechá opuštěného v oceánu.“

„To přece neudělá, nebo ano?“

Přejížděla rukama přes jeho ramena a dolů po jeho hrudníku. Překryla dlaní místo, kde mu bilo srdce, aby cítila ten tlukot.

„No, bohyně má hodně práce.“

„Práce? Co dělá?“

„Oh. Tak různě. Důležité věci. Božské věci…“

„Důležité věci? Hmm.. oh.“

Mulder trochu změnil polohu, ve které ji přidržoval a začal ji hladit po stehně. Rozpálené místo mezi jejíma nohama bylo najednou pevně opřené o jeho kyčli.

„A co chce udělat?“ zeptala se. „Svést Sylkieho jen aby se zavděčila Luně? Nebo ho má opravdu ráda?“

„Myslím…Myslím že Sylkieho opravdu miluje.“

Mulderovi se jí nějak podařilo přesunout, takže ho držela, ruce měla okolo jeho krku a nohy omotané okolo jeho boků. Oba bloudili rukama po těle toho druhého v chladivé příjemné vodě, jako by si chtěli zapamatovat každý detail.

„Ale jistý si nejsi.“

„Ne – víš, on se musí rozhodnout, buď zůstat v moři, nebo vystoupit na pevninu. Miluje ji, ale nemůže mít obojí.“

„On bohyni Luny miluje?“

„Strašně.“

„Vážně?“

„Jako nikoho jiného.“

Opravdu…?

„A aby mohl být s ní, tak se musí vzdát moře?“

Mulder mlčel a když se Scullyová trochu pohnula, překvapeně ucítila, jak se jeho ztopořený penis dotýká jejího rozkroku. Jak se dostali až sem? Vždyť si jenom povídali…nebo ne?

Její pokožka byla při dotyku s tou jeho také živá, její krev jako by byla živá, oživlá byla i vod okolo nich. Ten pocit byl neuvěřitelný. Chladná voda ji hladila stehna a jeho horká erekce se dotýkala jejího klína, její ňadra byla přimáčknutá k jeho hrudníku. Uvolnila se a nechala ho, aby rychle vklouzl do ní.

Vzdychla. Bylo to nevyhnutelné. Vždycky to bylo nevyhnutelné.

„Nemůže.“ řekl Mulder. Jeho rty se skoro dotýkaly jejích.

„Nemůže?“ Její hlas byl tichý, skoro jako zašeptání.

„Ne.“

„Sylkie? Co nemůže? proč?“

„Nemůže se vzdát oceánu.“

„Ne? Ale Muldere…“ zasténala a přesunula váhu, aby se mu přizpůsobila. „Proč si myslí, že bohyně Luny chce, aby se vzdal moře? Já myslím, že to ona nechce.“

„Nechce?“ zněl překvapeně.

„Ne. Miluje ho pro to, jaký je, pro to, co dělá. Miluje ho pro to, co on miluje.“

Mulderovy ruce se pomalu pohybovaly nahoru po jejích zádech a pálily jako oheň. Teď se zastavily.

„Ano? Ona ho miluje?“

„Jsem si tím jistá. Miluje ho celého.“

Mulder trochu zatlačil a znovu do ní pronikl.

Scullyová dlouze vzdychla.

„Muldere…nic neberu. Nic nepoužívám…ne­můžeme…“

Oběma rukama ji nadzdvihl za zadek a znovu ji naplnil. Úplně. Až po okraj. Bylo to ohromující, ten pocit byl…úžasný.

„Mám přestat?“

„Ne. Jo. Ne. Chci to…Bože…ale nesmíme…můžeme? Muldere… Já –“

Tiskl své boky k jejím.

„Ooooh…Muldere…“

„Jestli otěhotníš, vezmu si tě.“ Dovnitř, ven.

„Muldere…to nemyslíš vážně.“

„Myslím.“ dovnitř, ven.

„Muldere…“

Zaklonila hlavu a ještě pevněji ho objala nohama. Zavřela oči. Tohle bylo tak příjemné. I za zavřenými víčky viděla pořád hvězdy. Pořád viděla úplněk.

„Muldere..oh…“

„Vezmu si tě, i když neotěhotníš.“ Ještě. „Vezmi si mě.“

„Muldere…Nikdy jsi mi nedal ani pusu. Nikdy jsme o tom nemluvili. A teď…tohle. Nemůžu věřit, že tohle děláme a nikdy jsme se nepolíbili.“ Zmlkla, krátil se jí dech.

Hlava jí klesla dozadu, až se dotýkala vody. Vlasy se jí rozprostřely po hladině a lechtaly jí na ramenou. Byly taky jako živé.

Její krev se v žilách proměnila na žhavou lávu.

„Políbil jsem tě–“ dovnitř, ven „–tisíckrát. Políbil jsem tě –“dovnitř, ven. „milionkrát.“

„Cože? Kdy?“ Otevřela oči a podívala se na něj. Díval se na ni. Oči měl přivřené, zorničku nerozeznatelnou od duhovky, všechno bylo tmavé.

„Kdykoli se dívám na tvá ústa.“ dovnitř, ven „líbám tě. Kdykoli se na ně dívá někdo jiný“ dovnitř, ven „líbám tě. Každé ráno v práci“ dovnitř, ven „tě líbám“ dovnitř, ven. „Každý večer. Když se loučíme.“ dovnitř, ven „líbám tě.“

„Oh. " dovnitř, ven. "Oh.“

„Líbám tě pořád, celou dobu. Vezmi si mě, Scullyová. Vážně.“

„Ano…aaahhhh“

„Ano?“

„Ano. Jo. Bože, Muldere…“

Podívala se nahoru na měsíc, na hvězdy, oblohu. Podívala se na Muldera, který se díval na ni a soustředil s na to, jak se jejich boky pohybují. Tohle na něm bylo zatraceně sexy, to jak se vždycyk soustředil na ni. Obraz se jí najednou rozložil, jako by ho překryly tisíce jisker světla, krůpěje vody v jeho vlasech, na tvářích na krku, ramenou, všechno bylo pokryté tisícem jiskřivých kapek. Ne, byla to ona, kdo se úplně rozostřil.

Zaklonila hlavu a znovu uviděla měsíc v úplňku. Jsi šťastná? Luno? Tvoje stvoření se milují. Zasténala a při orgasmu zaryla prsty do kůže na Mulderově zátylku. Její výkřik rezonoval noční tmou.

Pevně se ho držela a pozorovala jeho tvář, když se soustředil na milování s ní, jako by tu tvář nikdy neviděla, tvář chlapce, muže a milence, všechno najednou. Jeho výraz byl intenzivní, divoký a něžný.

Když také dosáhl vyvrcholení, tiskl ji pevně k sobě. Její vlasy utlumily jeho výkřik, mimovolně a prudce do ní ještě několikrát pronikl, až nakonec jen tiše stál ve vodě se zavřenýma očima, držel ji u sebe a chvěl se.

Voda okolo nich šplouchala a tvořila malé vlnky. Leskla se ve svitu měsíce. A ona pozorovala jeho tvář, zatímco jejich dech se zpomaloval. Voda na jeho pokožce se třpytila.

„Utopili jsme se?“ zeptal se nakonec.

Otevřel oči a viděl, jak se na něj ona dívá.

„Sylkie se nemůže utopit.“ odpověděla. Usmála se.

I on na ni. „Ještě že tak. Promiň, zapomněl jsem, že nemáš ráda dotýkání ve vodě.“

Dělal jako by ji chtěl rychle pustit. Pevně ho chytila kolem krku a znovu zatlačila boky proti němu. Prsy se dotýkala jeho hrudníku.

„myslím, že jsem vyléčená.“

Zavřel oči a objal ji. I ona ho mačkala v pevném objetí.

Dotýkat se jeho těla bylo tak příjemné, pomalu svým tělem přejížděla po tom jeho. Nohy měla stále ovinuté kolem něj. Pořád byli spojeni. Voda šuměla okolo nich a ona se rozhlédla po hladině. Stříbrná dráha měsíčního světla byla pořád vykreslená před nimi.

„Zajímalo by mě“, řekla pomalu „Co se stane, až Sylkieho svede?“

Zahleděla se mu do tváře. Pořád měl zavřené oči.

„Ty neznáš konec příběhu?“ zeptala se.

Otevřel oči a zíral na ni. Jeho tvář byla ozářená světlem a hrála jen černou a bílou barvou. Oči měl úplně tmavé. Výraz posmutnělý. Určitě mu nebylo divně z toho, co se právě stalo? Zkoumavě si ho prohlížela. Mulder…asi bylo.

„No…“ pomohla mu z toho ven. „Bohyně – je ráda v moři se Sylkiem. A ráda se vzdá pevniny, pokud tak bude on šťastný.“

„Opravdu?“

„Chce to, co chce on. Jestli si chce přestat hrát na bohyni a být s ním, a milovat ho a žít v oceánu, udělá to. Stejně tam s ním už poslední čtyři roky byla.“

„Byla tam celou dobu?“

„To víš že ano. Od prvního dne.“

„Víš, on nechce aby přestala úplně být bohyní.“

„Ne?“

„Ne. Líbí se mu to.“

Nastalo ticho.

„Ty si nemyslíš, že přestane být bohyní, když se rozhodne žít s ním v oceánu?“

„Ne.“

Mlčel.

„Muldere?“

„Co je?“

Přejížděla lehce prsty po kontuře jeho čelistí, po jeho plném spodním tru.

„Pokud to, co Sylkie řekl bylo jen v zápalu vášně, ona ho nebude do ničeho nutit.“

Objal ji. Pohlédl na měsíc nad nimi a pak jí zašeptal do ucha. „Nemyslím si, že tyhle lidové příběhy pasují na dnešní vztahy.“

„Muldere“

„Myslel jsem to vážně. " řekl "–to, co jsem řekl – ale ty jsi mi neodpověděla…“

„Ne?“

„No, řekla jsi ano asi padesátkrát…ale…“

„Ano.“ usmála se.

„Ano?“

„Jo.“

Zvrátil hlavu dozadu a z hrdla mu vyrazil smích, voda se mu třpytila ve vlasech a jeho bílé zuby rozsvítily jeho potemnělou tvář. Chvíli ho pozorovala a pak se začala smát s ním.

A nakonec oba mlčky stáli a dívali se jeden na druhého, v mokré jiskřivé tmě.

"Úplněk. "řekl něžně a v hlase měl náznak okouzlení. Znovu jí začal hladit.

„Měsíc?“ řekla a dlaněmi přejížděla po jeho zádech. Zase cítila, jak pod jeho teplou pokožkou proudí krev. „Luna je šťastná. Oni se přece milují. " usmála se. "Jsou spolu. To přece Luna celou dobu chtěla.“

„Aby se milovali a měli děti.“

„Děti?“ loupla po úplňku okem. „Bože, Muldere…“

Položila svou tvář na jeho, mokrou od vody. Jeho neoholené strniště jí trochu škrábalo. Soustředila se na místo, mezi svýma nohama. Cítila se tak naplněná, uspokojená. Ale naštěstí ne těhotná. I když…i to bylo možná nevyhnutelné.

Znovu se podívala na kulatý, plný a nádherný měsíc.

Kdo by si to byl pomyslel?

Podíval se zpátky na Muldera. Ten z ní celou dobu nespustil oči. POlíbila ho na tvář. Schválně ho škádlila, že se svými rty nedotkla jeho.

„Co polibky?“ zašeptal „Líbají se někdy?“

„To víš že ano.“ zašeptala koutkem úst. Provokativně ho políbila na koutek úst. chutnal po čokoládě. „Ale šetří si to až po svatbě.“

„Vážně?“

„To si piš.“

Tento článek byl zveřejněn 20.4.2008 v 2:25 v kategorii Povídky.

Komentáře: 24

  1. kultx napsal(a) 20.4.2008 v 2:26

    Děkuji XGirl za další bezchybnou prácičku… ;-)

  2. marek napsal(a) 20.4.2008 v 8:57

    moc hezka povidka

  3. Queequeg napsal(a) 20.4.2008 v 10:48

    Díky, XGirl, za další vydařený překlad milé povídky :-)

  4. Smiky napsal(a) 20.4.2008 v 10:48

    XGirl teda klobouk dolu, skvělá povídka moc pěkně se to čte jen tak dál.

  5. nabaa napsal(a) 20.4.2008 v 10:56

    Tak vidím, že můžu přestat překládat. A to už jsem měla víc jak půlku téhle povídky. Chjo!:oD Skvělá práce, krásně barvitý překlad. Úplně jsem dostala chuť na marshmallow s čokoládou a noční plavání.:oD

  6. xgirl napsal(a) 20.4.2008 v 11:33

    Jejda, to mě mrzí, že jsme se takhle nedomluvily:-( MKusíme si příště napsat, co kdo překládá, ať pak nemá jeden pocit zbytečné práce, ju? Já teď dělám na Broken fingers, od Vickie Moseley. Jinak za všechny realce děkuju! Taky bych někdy jela s Mulderem kempovat…:-)

  7. kultx napsal(a) 20.4.2008 v 11:40

    Když tak informace o vámi právě překládaných povídkách pište do nového fóra. XGirl tam moderuje Povídky.

    Jinak, chutnal někdo z vás někdy ten marshmallow? Docela mě to zaujalo… ;-)

  8. xgirl napsal(a) 20.4.2008 v 11:50

    Já si to chtěla kdysi v anglii koupit, ale nějak jsem na to pak už zapomněla…asi to podle popisu bude taková hodně sladká lepenice,marshma­llow bonbóny se prodávají i u nás, ale asi bych si to netroufala upéct, nevím:-D

  9. luca napsal(a) 20.4.2008 v 11:54

    Jak to vypadá – marshmallow? To je nějaký pečivo nebo něco sledkýho nebo co?
    Jinak moc hezký!

  10. nabaa napsal(a) 20.4.2008 v 11:55

    kultx: Já jsem to ochutnala před několika lety na školním výletě do Anglie. A je to docela dobrý. Sice jsem u toho neměla čokoládu a sušenku, jen to pečený marsmallow,ale myslím,že jsem tak byla akorát míň upatlaná.:oD

  11. monkax napsal(a) 20.4.2008 v 12:11

    Mě se taky povídka strašné líbí, moc krásně se to čte. Potlesk všem kteří něco takového dokáží.

  12. terentule napsal(a) 20.4.2008 v 12:29

    mně se jednou dostal do ruky pytlík amerických marshmallow a dá se říct, že jsou stejný jako ty naše od Jojo či od čeho, možná trohu hutnější. A opečené je to dobré, jen je od toho pak člověk upatlanej a nebo mu to spadne do ohně :D

    Povídka je super, nádherná, taky bych se hned šla koupnout :D

  13. mona lisa napsal(a) 20.4.2008 v 12:41

    Je to cukrovinka s konzistenciou spongie, pozostavajuca z cukru, alebo kukuric. syrupu a zelatiny, dextrozy a nejakych korenin. Niektore recepty obsahuju aj vajecne bielka. Videla som to iba v televizii, je to biela rolka, z ktorej si ukrojite. Myslim, ze to jedia iba v USA a Kanade a casto sa to opeka na ohniku. Davaju si to aj do kavy. Povodne sa namiesto zelatiny pouzival extrakt z rastliny Marh Mallow.

    Tu je web-stranka na recept – mozete si urobit doma a vziat k jazeru podla vzoru Muldera a Scullyovej:
    http://www.cookingforengineers.com/…Marshmallows

  14. xgirl napsal(a) 20.4.2008 v 15:22

    Jejda, děkuju! Moc ráda věřím a peču, takže to třeba i risknu:-) Jen ten Muldy mi u toho asi bude chybět…ale představa jeho, když byl teenager je docela roztomilá, řekla bych…:-D

  15. kultx napsal(a) 20.4.2008 v 16:32

    mona lisa: Díky za podrobný návod!

    Kdybych uměl udělat víc jídel, než jen popcorn, tak se do toho rád pustím… ;-)

  16. Padmé napsal(a) 20.4.2008 v 16:34

    Konečně nějaká NC 17! A dobrá! :) ale… nebylo by něco o Doggettovi? :)

  17. xgirl napsal(a) 20.4.2008 v 17:28

    Padmé: Já jsem expert na Mulder/Scully slaďárny, ale když se chopíš úkolu a něco s Doggetem přeložíš, ráda si to přečtu!:-)

  18. k212 napsal(a) 20.4.2008 v 19:16

    Njn, už by se někdo měl pustit do překladu některé z povídek od Dany Doggett. To by byla vtipná protiváha vztahu Mulder/Scully. :-)

  19. KayTee napsal(a) 20.4.2008 v 20:25

    hezké, hezké :-) Už jsem četla, když se objevil odkaz na fóru :-) Chvilka jsem se nad povídečkou rozplývala, jako marshmallow na jazyku :-D

  20. Arte napsal(a) 20.4.2008 v 21:32

    Mít tak u sebe toho Sylkieho O:-)

  21. Misulka napsal(a) 29.4.2008 v 15:00

    Moc krásně napsané XGirl. Krásně se četlo, něžné i erotické zároveň. Fakty moc dobrý.

  22. oskvarka napsal(a) 12.1.2010 v 16:59

    Kolik let Mulderovi bylo, když mu tohle matka vyprávěla?
    :D:D

  23. Macina.Cz napsal(a) 28.1.2011 v 22:19

    Při slovech „dovnitř, ven“ jsem se musela neuvěřitelně smát, hlavně mezi větami… :D Ale jinak zatím nejkrásnější co jsem četla… :) Děkuji xGirl za překlad …

  24. Barulie napsal(a) 5.4.2012 v 3:07

    Takova bomba pecka na nespavost :-) to nebudu spat az do rana :-)

Řekněte nám svůj názor!