Kult X

JEDNOTLIVÉ SÉRIE AKT X
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11.

Jako v šestnácti (povídka)

autorka Samiam | překlad Paní X | rating R | kategorie MSR, PWP, Scully POV | povídka ke stažení

povidka-jako-v-sestnacti.jpg

Když jsme tam tak stáli nazí stejně jako v den, kdy jsme se narodili, a dívali se jeden druhému do očí, nesmírnost toho, co jsme se chystali udělat, mě udeřila vší silou. Zavřela jsem oči a položila mu hlavu na prsa.

„Scullyová?“ zeptal se, zatímco kolem mě ovinul své paže, aby mě objal.

„Bože, Muldere,“ popadla jsem dech, „co to děláme?“

„Jestli to nevíš, tak už to musí být fakt dost dlouho,“ utrousil a já ucítila záchvěvy jeho smíchu.

S pousmáním jsem vypustila zadržovaný dech.

„Nemusíme to dělat. Můžeme přestat a zase se oblíct,“ odpověděl.

Byl by toho schopen, udělal by to pro mě. Právě proto ho miluju.

„Nic se nezmění.“

Má pravdu. Nezmění, ale vlastně se už změnilo. Bylo načase vyjádřit to, co bylo mezi námi nejen citově, ale také tělesně.

Položil mi pravý ukazováček pod bradu a zvedl mou hlavu tak, až se má tvář potkala s jeho. Zlehka mě políbil, dal mi poslední šanci couvnout zpět.

„Chceš přestat?“

„Ne,“ zašeptala jsem a přitáhla jsem si jeho rty zpátky k sobě.

Co myslíte? Romantické, ne? Teď už víte, jak jsem se ocitla nahá obkročmo na svém stejně nahém partnerovi na pohovce v pokoji v domě mé matky v 1 hodinu v noci. Když to tak zvážím, všechno začalo dobře. No, a právě v tomto bodě to začalo být docela šílené.

Mysleli byste si, že dva dospělí, zodpovědní, mírně paranoidní (fajn, v Mulderově případě trochu dost paranoidní) lidé, kteří strávili značnou část posledních deseti let tím, že byli pronásledováni neznámými zlými silami, budou mít dost rozumu a nepřestanou být ve střehu, bez ohledu na to, jak pohodlně nebo bezpečně se mohou cítit.

Myslím, že to co se říká o tom, že sex oblbuje, je pravda, protože jsme oba byli tak zaujati jeden druhým, že ani jeden z nás nezaregistroval auto zastavující na příjezdové cestě ani zvuk klíčů ve dveřích a otevírající se vchodové dveře, dokud nebylo příliš pozdě.

Když jsme uslyšeli, jak zaklaply vchodové dveře, oba jsme poněkud nadskočili.

„Do pr…“ začal Mulder, když v tom jsem mu položila ruku přes pusu, abych ho umlčela. Nahnula jsem se dopředu, ruku vyměnila za své rty a předtím ještě zašeptala varovné „pšššt“.

„Kde máš zbraň?“ zašeptal mi do ucha.

„Vedle tvojí.“ Zaklonila jsem se zpět a zašklebila se na něj se zvednutým obočím.

On jen obrátil oči v sloup.

„Zloději nedělají takový rámus, Muldere,“ sykla jsem," to je moje matka."

„Jsi si jistá?“

„Ano.“ Zašeptala jsem a natáhla se za jeho hlavu, abych zhasla malou stolní lampu vedle pohovky. Nic jsem ale nemohla udělat se slabým světlem ze stojací lampy za dveřmi. To pochopitelně způsobilo, že moje hruď byla v poloze pro Muldera neodolatelné, a tak mě přidržel takto o něco déle, tisknouc svoje rty do linie oddělující má prsa.

„Ach, Bože,“ cítila jsem, jak se culí a začíná se smát.

Zaklonila jsem se zpět a zastavila se ve chvíli, kdy byly mé oči na úrovni těch jeho a naštvaně jsem se na něho podívala.

„Buď zticha!“ Sykla jsem na něj skrz zatnuté zuby. „To není sranda.“

„Máš pravdu.“

„Díky.“

„To je přímo hysterické.“ Mulder zabořil obličej do mého krku, aby potlačil smích.

Plácla jsem ho přes prsa a zašeptala: „Nemyslel by sis, že je to taková legrace, kdyby s sebou přivedla Billa.“

„Kruci,“ jeho obličej ztuhnul v naprosté panické hrůze. „Nepřivedla -“

„Slyšeli bychom je mluvit, kdyby přijeli spolu.“ Řekla jsem a snažila se poslouchat, co se asi může dít v obývacím pokoji.

„Co tady dělá? Myslel jsem, že jsi říkala, že se nevrátí domů dřív než zítra?“

„Zřejmě,“ koukala jsem na něj," byla nějaká změna plánu."

„Moje auto stojí před domem, Scullyová, ví, že jsem tady,“ chytl mě okolo pasu. "Co budeme dělat?“

„Nepochybně si myslí, že jsme oba nahoře v posteli,“ jeho uchechtnutí mě přimělo se odmlčet a znovu se na něj podívat,„každý sám.“ Dokončila jsem. „Řekneme jí pravdu. V práci jsi nacouval do mýho auta a pak mě odvezl sem, zkontrolovat dům. Zapovídali jsme se a ztratili přehled o čase, takže jsi zůstal tady dole na gauči a já jsem spala nahoře.“

„A jak jí míníš vysvětlit tohle?“ řekl a hodil boky směrem ke mně, což způsobilo, že jsem se prohnula rozkoší.

Dech se mi zastavil v hrdle vzrušením, než jsem se k němu naklonila zpět a zašeptala.

„Když s tím teď přestaneš, zůstaneš v klidu, než se dostane nahoru, možná to nebudeme muset vysvětlovat.“

„Musí projít okolo, aby se dostala nahoru, uvidí nás.“ Vážně jsem nemohla uvěřit, že se tomu směje.

„Není tu přímé světlo. Možná nás neuvidí,“ taky jsem tomu nevěřila.

„Popíráš to. Scullyová, z koupelny svítí světlo a my jsme právě uprostřed něho.“

„Ne přímo.“ Snažila jsem se přesvědčit, ale v duchu jsem mohla myslet na jedinou věc prosímnedívejse-prosímnedívejse-prosímnedívejse

„Možná, když budeme mít štěstí, bude si myslet, že jsi tu sám,“ řekla jsem.

„Kdy jsme k čertu byli tak šťastní?“ projel rukou mými vlasy, dolů po zádech a nechal ji položenou lehce okolo pasu, vysílajíc cestou do mého těla vzrušující pocity mrazení.

„Nemůžu tomu uvěřit. Je mi snad 16?“ vypustila jsem povzdech, který jsem se snažila potlačit tím, že jsem zabořila svůj obličej do jeho krku. A pak jsem se začala smát a nemohla jsem přestat, tak jsem ho kousla.

„Ouu,“ vydechl „Šššš, uslyší tě,“ pochechtával se.

Pro tu chvíli jsem zapomněla, s kým mám tu čest a zamumlala jsem do jeho hrudi." Možná, bychom měli udělat něco, aby měla co poslouchat."

„Okey,“ zavtipkoval s úsměvem a třikrát rychle pohnul boky, načež jsem zalapala po dechu.

„Ježíši, Muldere,“ kousala jsem se do rtů, abych zadržela zvuk, který by mohl nechtěně vyklouznout, ale nemohla jsem skrýt úsměv či zadržet smích, kromě jiných věcí, které rozechvívaly mé tělo. „Nech toho, už jde.“

„Ještě pár vteřin a nechám toho,“ zašeptal mi do ucha, než mezi rty chytl můj ušní lalůček.

Když jsme uslyšeli přibližovat se její kroky, oba jsme zadrželi dech. Když jsem viděla, jak její noha vkročila do osvětleného místa u dveří, zavřela jsem pevně oči a otočila hlavu pryč od dveří tisknouc se pevně k Mulderově hrudi. Její kroky se na vteřinu zastavily, a když jsem uslyšela uspokojující kliknutí vypínajícího se světla v koupelně na druhé straně haly, pokoj trošku potemněl. Potom pokračovala po schodech nahoru.

Zůstali jsme tak, dokud jsme neslyšeli, že se její dveře zavřely, a pak jsme si teprve vydechli. Toto oddechnutí se rázem změnilo v smích. Dříve než jsem mohla pomyslet na to se pohnout nebo něco říct, Mulder mě otočil a přitiskl své rty k mým a začal se ve mně pomalu pohybovat. Napětí a adrenalin nás už dostaly na samý okraj a netrvalo dlouho, oba jsme tuto hranici překročili. Mulder se na mě zhroutil a pak mě líbal na krku a dál pomalu nahoru až skončil u mých rtů.

„Myslíš si, že nás viděla?“ zeptal se mě s úsměvem.

„A vážně ti na tom záleží?“ odpověděla jsem, zatímco jsem přimhouřila oko a otočila koutky úst nahoru.

„Ne,“ zlehka se pousmál.

„Myslela jsem si to,“ políbila jsem ho, zatímco jsem odsunula jeho ramena a odvalila ho ze sebe, abych mohla vstát. Oblékla jsem si kalhoty a košili (bůhví, kde bylo moje spodní prádlo). Zavolal na mě.

„Kam jdeš?“

„Nahoru do svého pokoje.“ Odpověděla jsem a popadla deku, která ležela v rohu přes židli.

„Ty mě vážně necháš tady dole?“

„To máš zatraceně pravdu, že nechám,“ hodila jsem mu deku.

„To už stačí, do jakých problémů jsi mě dnes v noci dostal.“

„Scullyová,“ slyšela jsem, jak se zvedá z gauče, předtím než mě chytl okolo pasu a přitáhl si mě k sobě.

„Co,“ dívala jsem s úsměvem do jeho očí.

„Příští víkend,“ políbil mě a pak mi zašeptal do ucha, „pojedeme k mé matce.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když jsem se druhý den ráno probudila, bála jsem se jít dolů. Věděla jsem, že Mulder a moje matka budou už vzhůru a jen Bůh ví, co jí Mulder řekl, když jsem tam nebyla, abych zasáhla.

Když jsem došla do kuchyně, našla jsem je sedět naproti sobě u stolu a Mulder se cpal palačinkami.

„Dobré ráno, drahá,“ řekla, když jsem jí políbila na čelo, než jsem si sedla mezi ně.

„Dobrý, mami,“odpověděla jsem, zatímco ona se zvedla, aby mi přinesla šálek kávy.

Zkoušejíce jak jsme zdokonalili naše tiché komunikační dovednosti, jsem se podívala na Muldera a zvedla obě obočí. Ví to?

S úsměvem nadzvedl obočí a mrkl směrem k ní a pak zpátky ke mně. Nemyslím, že by to věděla.

Oddechla jsem si a usmála se na mámu, když přede mě postavila hrnek a sedla si zpátky.

„Díky, mami,“ řekla jsem nalévajíc si do kávy smetanu. „Jak to, že jsi přijela domů tak brzo?“

„Ale, Bill musel před pár dny odjet a Charlieho nejmladší je nemocný, tak jsem se rozhodla jet domů včera v noci.“

„To je blbý,“ řekla jsem, zatímco jsem si míchala kávu a dívala se na Muldera, jak jí. „Je mi líto, že jsem nemohla jet s tebou.“

„Tví bratři to pochopili,“ odvětila. „Spala jsi dobře?“ zeptala se a já díky tomu málem upustila lžičku.

Doufala jsem, že se nečervenám tak, jak jsem si myslela, že se červenám, položila jsem lžičku a zvedla hrnek k puse, používajíc hrnek jako ochranný štít než jsem odpověděla. „Skvěle. Cítila jsem se zas jako teenager.“ Mulder si právě nacpal další plnou vidličku do pusy.

„To je fajn. Právě jsem říkala Foxovi, jak je to milé, vzbudit se a zase mít někoho v domě, obzvláště někoho s tak velkou chutí k jídlu.“

Usmála jsem se nejdřív na ni a pak na něj.

„Víš, Dano, vážně jsi nemusela nechat Foxe spát na tom starém gauči včera v noci,“ řekla a oba jsme se málem zakuckali.

Snažila jsem se tvářit úplně lhostejně, když jsem se na ni dívala.

„Oba pokoje tvých bratrů mají čistě povlečené postele.“

Trochu jsem se sesunula, když se Mulder začal potutelně usmívat.

„To je v pořádku, paní Scullyová,“ hodil pohledem tím směrem, kde jsem se opět snažila schovat se za hrnkem. " Měl jsem na gauči naprosté pohodlí."

„Když to říkáte.“

Dopila jsem kafe, zatímco Mulder vyčistil svůj talíř do posledního drobku. Vstala jsem, kývla na Muldera a natáhla se, abych mámě dala pusu na čelo.

„Už musíme jít, mami. Musím se stavit do servisu, abych věděla, co je s autem, dřív než půjdu do autopůjčovny.“ Odmlčela jsem se, Mulder zatím zanesl svůj talíř do dřezu. "Stavím se tu odpoledne a zajdeme si na oběd.“

Mulder ji krátce objal. „Děkuji za snídani, paní Scullyová,“ řekl a šel k vchodovým dveřím. Popadla jsem kabát a vyrazila za ním.

„Oh, Dano,“ volala máma za mnou.

„Ano, mami?“ otočila jsem se a viděla ji, jak se opírá o rám dveří do kuchyně a rozpustile se culí úsměv od ucha k uchu.

„Pěkné tetování, drahá.“

Tento článek byl zveřejněn 5.11.2010 v 21:00 v kategorii Povídky.

Komentáře: 1

  1. JaneX napsal(a) 5.11.2010 v 22:27

    :)))) juchuuu…:))) moc pekne… a vtipne…:))

Řekněte nám svůj názor!