Kult X

Česká mutace slavného vědeckého magazínu National Geographic ve svém červencovém čísle píše o největších světových teleskopech. Možná jste zaregistrovali, že Španělsko před týdnem slavnostně spustilo nejmodernější optický teleskop světa, který se tak vyrovnal dosud největšímu dalekohledu na naší planetě. Ten je umístěn v americkém státě Arizona v rámci jedné z nejmodernějších astronomických observatoří na světě (viz obrázek níže). Více o španělském teleskopu se můžete dočíst v článku na zpravodajském serveru ct24.cz, kde najdete i video. Pokud vás problematika pozorování vesmíru alespoň trochu zajímavá, určitě se vám bude líbit i dvacetistránkový materiál ve zmíněném časopise. Jen si musíte pospíšit, nové (srpnové) číslo vychází již tento pátek 7. srpna 2009.

Obří arizonská chlouba pořídí záběry desetkrát ostřejší, než Hubblův dalekohled, který je umístěný přímo ve vesmíru

Dnes se nezapomeňte na chvíli zastavit a podívat se k nebi. Přesně před čtyřiceti lety se člověk poprvé v dějinách lidstva prošel po povrchu Měsíce. Pokud vás přistání na Měsíci zajímá, přečtěte si detaily o vesmírném programu Apollo. Při této příležitosti si zmínku zaslouží slavný americký moderátor Walter Cronkite, který před čtyřiceti lety televizním divákům v téměř 40hodinovém živém vysílání přibližoval cestu na Měsíc. Populární moderátor, který světu též oznámil smrt prezidenta Kennedyho, zemřel před třemi dny, v pátek 17. července 2009 ve věku 92 let.

:: Stáhněte si hudební launch motiv z filmu Armageddon ::

Dnes je to přesně čtyřicet let, kdy 16. července 1969 z Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral ve Floridě odstartovalo slavné Apollo 11. Byla to v pořadí pátá mise programu Apollo, jehož hlavní cíle definoval roku 1961 americký prezident John F. Kennedy. Ten ve svém projevu označil za hlavní cíl mise bezpečné dopravení lidské posádky na Měsíc a zpět, čehož mělo být dosaženo do roku 1970. Ačkoliv se Američanům podařilo toto předsevzetí splnit, prezident se toho již nedožil – byl zavražděn v listopadu 1963 v Dallasu. Posádka Apolla 11 přistála na Měsíci 20. července 1969. Na její palubě byli astronauti Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins, z nichž Armstrong a Aldrin se stali prvními lidmi, kteří se prošli po Měsíci. Rozpočet celého projektu se vyšplhal na úctyhodných 25 miliard amerických dolarů a během dlouhých let vývoje zaměstnal na půl milionu lidí.

:: Stáhněte si hudební launch motiv z filmu Armageddon ::

Mimochodem, věděli jste, že jedním z astronautů, kteří přistáli na Měsíci, byl Eugene Cernan? Pro nás je tento pilot zajímavý především pro jeho česko-slovenský původ (matka Češka, otec Slovák). Cernan se do vesmíru dostal celkem třikrát, v letech 1966, 1969 a 1972. V prosinci 1972 se stal zatím posledním člověkem, který na Měsíc vystoupil. Na všechny lety si s sebou vzal československou vlajku, kterou později daroval českému Astronomickému ústavu. Musel tak učinit tajně, protože zvrhlá komunistická totalita by mu tento velkorysý krok zcela jistě netolerovala.

Tip ihned.cz: Muzeum J .F. Kennedyho spustilo unikátní internetovou stránku, na níž můžete v reálném čase se všemi detaily sledovat, jak člověk poprvé letěl na Měsíc. Podívejte se na wechoosethemo­on.org, kde najdete mnoho zajímavého materiálu.

Mimochodem, 16. červenec je spojen ještě s jednou událostí, od níž dnes uplynulo přesně deset let. Právě 16. července 1999 při letecké havárii tragicky zahynul John Kennedy mladší, syn výše zmíněné amerického prezidenta. Bylo mu 38 let. Manželce, která spolu s ním seděla na palubě, bylo jen 33.

Co se vám vybaví, když se řekne Filadelfský experiment, který byl jinak znám také pod jménem Projekt Duha? Pokud se vám na mysl dostane pokusné mizení a znovu objevování lodí USA, jste na správné cestě. Jedná se o mimořádnou událost, která do následujících let silně poznamenala veškeré pokusy amerického námořnictva. Abychom si mohli odpovědět, co byl tento experiment vlastně zač, musíme se vrátit do minulosti do roku 1927. V tomto roce vědec Albert Einstein dokončil neobvyklou Unitární teorii pole. Podle jeho názoru však teorie byla nedokonalá, a tak ji slavný vědec sám stáhl zpět a dál se k ní nevracel. Další léta ukázala, jak hluboce se mýlil. Právě na základě této teorie byl proveden experiment, který se své zmínky dočkal i v seriálu Akta X. Konkrétně se tak stalo v epizodě Dod Kalm z druhé série, v níž se Mulder a Scullyová dostali na palubu amerického vojenského plavidla.

V roce 1943 pracoval Einstein jako vojenský poradce pro vyzbrojovací úřad amerického válečného námořnictva, kde za účasti Nikola Tesly a Johna Von Neumana pracoval na projektu, který by umožnil udělat námořní loď neviditelnou pro radary. Pro tento experiment byl vybrán nově postavený torpédoborec USS ELDRIDGE (v.č. DE –173), a právě 25. července 1943 začaly probíhat na její palubě pokusy s obrovskými generátory. Princip neviditelnosti počítal s tím, že pokusné těleso je nutné urychlit na rychlost vyšší, než je rychlost světla. Zde si však musíme uvědomit, že tato myšlenka je nereálná. Nemůžeme urychlit hmotné těleso na rychlost světla, protože neexistuje materiál, který by to vydržel.

Ale právě Einstein, Tesla a Von Neuman přišli s tím, že pokud kolem tělesa rotuje pole elektromagnetických částic rychlostí vyšší, než je rychlost světla, dosáhneme stejného výsledku. Proto byly na palubu USS ELDRIDGE instalovány obrovské generátory, které měly kýženého výsledku dosáhnout. Zajímavou věcí je, že samotná myšlenka projektu neviditelnosti vznikla v jiném z tajných programů americké armády – v Projektu Phoenix, který se zabýval přenosem lidských myšlenek.

Zpět ale k probíranému experimentu. Torpédoborec USS ELDRIDGE byl doprovodnou lodí pro konvoje, jejíž hlavním úkolem bylo najít a zničit nepřátelské ponorky. Tato loď vážila 1240 tun, s délkou 93 metrů a šířkou 11 metrů. Posádku tvořilo 186 důstojníků a námořníků. První test, který byl v této souvislosti proveden, byl považován za neúspěšný, když se podle svědků loď v jeden okamžik rozplynula v záři nazelenalého světla. Celá posádka lodi si ovšem okamžitě po pokusu stěžovala na prudké bolesti žaludku a hlavy. Celý proces byl po tomto pokusu upraven, námořnictvo změnilo parametry testů, už nechtělo, aby byla loď celá neviditelná, ale stačila jim pouze neviditelnost na radaru. Následný test byl úspěšný, dne 28. října 1943 pokusná loď zmizela z monitorů tehdejších radarů. Podle některých svědků se loď objevila asi na 10 vteřin u námořní základny Norfolk ve Virginii, která je vzdálena od Filadelfie 215 námořních mil (přibližně 346 km). Celý test trval několik hodin, co se tou dobou dělo na palubě USS ELDRIDGE, to se asi nikdy nedozvíme. Podle některých hypotéz loď zmizela z radarů pouze na moment, pak se přenesla do jiného rozměru. Jakmile se k lodi dostaly záchranné týmy, zjistily, že asi polovina posádky je mrtvá a různě vlisovaná do konstrukce lodě. Někteří námořníci údajně zaživa vzplanuli. Ostatní členové posádky, kteří pokus přežili, ovšem nakonec také zemřeli. Nikdo dodnes neví, proč se tak stalo. Spekuluje se, že přeživší členové posádky opakovaně mizeli v náhodných intervalech do jiného rozměru. Nakonec zmizeli a nic po nich nezbylo. Po tomto pokusu byli všechny testy pozastaveny a nakonec byl projekt uzavřen. Americké námořnictvo dodnes tvrdí, že se tento test nikdy nestal. Ale pokud se opravdu nestal, jak si vysvětlíme pozorování USS ELDRIDGE v Norfolku? Víme sice, že se tam objevil pouze na chvilku, ale i to stačilo na to, aby torpédoborec zpozorovala loď pobřežní stráže.

Doposud jsem psal pouze o experimentu, ale podívejme se také na služební záznamy oné lodě. Ty se totiž liší od uváděné verze, které byla použita v souvislosti s experimentem. Samotná loď byla spuštěna na hladinu dne 22. června 1943 a už 25. června téhož roku měla být podle rozkazů na cestě do Středozemního moře. Ale pokud vycházíme z toho, že se experiment opravdu stal, jak je možné, že loď byla 27. června ve filadelfském přístavu? Podle údajů v záznamech loď sloužila od 4. ledna 1944 ve Středozemním moři a svoji službu tam v roce 1945 ukončila a přesunula se do Pacifiku, kde ještě probíhaly boje s Japonci. Jak sami nejspíš vidíte, chybí nám pomalu 6 měsíců služby, a nedovedu si představit, že za válečného stavu by doprovodná loď stála někde v přístavu. Takže je možné, že se opravdu tento pokus stal. Po skončení války loď sloužila ještě rok u US NAVY a poté byla prodána řeckému námořnictvu, kde sloužila pod jménem HNS LEON (D-54). V roce 1991 po několika přestavbách konečně ukončila svoji dlouhotrvající službu a v roce 1999 byla sešrotována. Smutný to osud pro každou loď, která ještě pamatovala 2. světovou válku, a která mohla vstoupit do dějin jako první neviditelný stroj postavený lidmi.

Máte-li zájem o další informace, navštivte Wikipedii, české stránky ova.inecnet.cz, nebo web navsource.org, kde jsou k nalezení krásné fotografie (pokud se zajímáte o námořní techniku, tak tu najdete veškeré používané lodě US NAVY snad od začátku 20. století).

napsal G.Logan

Nevím, jak vy, ale já byl vždy fascinován meteority a všemi ostatními kosmickými tělesy. Když mi bylo dvanáct, tak jsem si některé scény z filmů jako Armageddon či Deep Impact pouštěl snad stokrát a myšlenky na to, jaké by to asi bylo, vidět naživo dopad meteoritu, mě vzrušovaly víc, než stránky Playboye (tedy občas). Pokud jste na tom (byli) podobně, nezapomeňte se dnes, v neděli 22. února 2009 ve 20:00, dívat na ČT 2. Česká stanice uvede dokument Tunguzská katastrofa, který mapuje sto let staré události, kdy 30. června 1908 dopadl obří meteorit do oblasti v centrální Sibiři. Exploze, kterou meteorit způsobil, byla natolik silná, že následná tlaková vlna vyvrátila na 80 milionů stromů. Výbuch vysklil okna ve vesnicích vzdálených 60 kilometrů od epicentra a otřesy byly zaznamenány až v Londýně. Tunguzského fenoménu využili i autoři Akt X, když do mytologie zakomponovali skutečnost, že spolu s meteoritem se na naši planetu dostaly i mimozemské organismy. Více o tunguzské událost se dočtete v třídílném seriálu na serveru ian.cz: 1. díl, 2. díl, 3. díl.

Na zasaženém místě byl hustý jehličnatý les. Na fotce oblast několik let po výbuchu

Pokud vás zmíněná problematika zajímá detailněji, tak po skončení dokumentu nevypínejte televizi. Nedělní večer na ČT2 je na téma Spadly z nebe a ve 20:45 bude následovat dokument Slavné meteority. Na řádcích níže si už vychutnejte dvě zmíněné sekvence z katastrofických filmů Armageddon a Deep Impact. Doporučuji především první video s úžasně řečeným úvodem od Charltona Hestona.