Kult X

JEDNOTLIVÉ SÉRIE SERIÁLU AKTA X
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11.

Akta X - tak trochu z jiného vesmíru

Deset nových epizod Akt X přímo vybízí k rekapitulacím. Připomeňte si s námi nejlepší epizody původního seriálu, vysílaného v letech 1993 až 2002 – vybral jsem jich pro vás dvaadvacet a za každou z nich se mohu zaručit vlastní levou rukou.

xfiles-seasons.png

15. Jose Chung's ‚From Outer Space‘ (3. série, 20. epizoda) režie Rob Bowman | scénář Darin Morgan | poprvé uvedena 12. dubna 1996

Epizoda, kterou pro nás ústy Jose Chunga vypráví Darin Morgan, je prvním velkým experimentem v Aktech X. Vůbec poprvé je opuštěn klasický koncept vyšetřování případu a my s agentkou Scullyovou a řečeným spisovatelem brakové literatury zasedáme v kanceláři Akt X, abychom si vyslechli něco natolik se vymykajícího zavedeným pořádkům, že i samotný režisér epizody a matador mezi tvůrci seriálu Rob Bowman se nechal slyšet, že zápletku pochopil až po patnáctém přečtení scénáře a několikahodinovém rozhovoru s jeho autorem. Není tedy divu, že Chungova epizoda založila v Aktech X vlastní subžánr, který nikdy nezískal oficiální charakteristiku, ale pracovně bychom si jej mohli nazvat jednoduchou zkratkou WTFWT („What The Fuck Was That“).

kultx22-jose-chung-006.png

Jose Chung's ‚From Outer Space‘ nachází v oné (nutno říci záměrné) roztříštěnosti až chaotičnosti, odvíjející se zvláště od postav, které v ní vystupují, svoji největší devizu i základní slabinu. Jakž takž pohromadě to drží jen titulní postava pana Chunga, ztvárněna sympatickým, dnes už bohužel zesnulým kalifornským komikem Charlesem Nelsonem Reillym. Ačkoliv je zápletka jako ztřeštěná zamýšlena samotným autorem, zůstává hlavním důvodem, proč epizoda nedosahuje úrovně podobných speciálů, které přeci jen působí kompaktnějším a tedy lepším dojmem. Tam, kde je The Post-Modern Prometheus lepší pohádkou a Bad Blood lepší groteskou (respektive sérií humorných scének), tam Jose Chung's ‚From Outer Space‘ triumfuje neotřelým humorem a revolučním pojetím. Právě to je důvodem, proč se jedná o jednu z nejrozporuplněji přijímaných epizod seriálu, proč ji někteří nesnáší a někteří – jako třeba Gillian Andersonová – považují za jednu z nejlepších epizod Akt X.

kultx22-jose-chung-003.png kultx22-jose-chung-004.png kultx22-jose-chung-005.png kultx22-jose-chung-002.png

Osobně považuji Chungovu epizodu za jednu z nejoriginál­nějších, jakou jsem kdy v nějakém televizním seriálu viděl. Obdivuji schopnost Darina Morgana formou desítek narážek a odkazů vystihnout americkou popkulturu stejně jako vypozorovat naprosto přesnou povahu charakterů agentů Muldera a Scullyové. Jenom díky tomu je Morgan schopen bravurním způsobem tyto postavy karikovat a parodovat. Vidět je to zvláště na dodnes mimořádně kouzelné závěrečné sekvenci, kdy Jose Chung rozebírá osud svých hrdinů: jak Muldera, „té časované nálože šílenství, jehož hledání ve světě neznáma zdeformovalo jeho psyché natolik, že ani netuší, kolik radosti mu skutečný svět může přinést“, tak Scullyové, která, „ač ušlechtilého ducha a čistého srdce, zredukovala hledání vší té vzrušující pravdy do suchopárného zaměstnání od devíti do pěti“.

Závěrečná pravda – že i když asi nejsme sami v tomto vesmíru, tak na této planetě, na našich vlastních cestách je každý z nás svým zvláštním způsobem dočista sám – je pak ze všech pravd vyřčených v Aktech X nejspíš tou nejpravdivější. Už jen proto tu s námi dnes Jose Chung nemůže nebýt.

Tento článek byl zveřejněn 7.7.2018 v 0:00 v kategorii Nejlepší epizody.

Zatím žádné komentáře.

Řekněte nám svůj názor!