Kult X | Akta X

předcházející epizoda 9×16 Release | následující epizoda 9×19 The Truth 

režie Vince Gilligan | scénář Vince Gilligan | premiéra v USA 12.05.2002 | v ČR není | český název Slunečné dny | hodnocení 100% další názory zde 

Smrt dvou mladíků nevysvětlitelným pádem z velké výšky přivede agenty k Oliveru Martinovi, muži s psychokinetickými schopnostmi, který dokáže ovlivňovat prostor okolo sebe. Osamělost, jíž trpí, zahání tím, že svůj dům mění v dům Bradyovic, idylické rodiny ze stejnojmenného sitcomu ze sedmdesátých let. Tento nevyvratitelný důkaz existence paranormálních jevů shlédnou nejen Doggett, Reyesová a Scullyová, ale i Skinner a společně ho chtějí předvést světu. Bohužel se nakonec zjistí, že používání těchto schopností Olivera postupně zabíjí a Scullyová tak o svůj toužený důkaz přijde. Pro Olivera končí příběh šťastněji – získává skutečnou rodinu ve formě otcovského doktora Reitse, který jeho schopnosti zkoumal, když byl Oliver ještě malý.

9×18 Sunshine Days má hned několik unikátních prvenství. Je to nejen předposlední epizoda Akt X, ale také poslední samostatně stojící díl tohoto seriálu. Krom toho se jedná o jubilejní dvou stou epizodu, kterou si podle svého vlastního scénáře zrežíroval Vince Gilligan, dost možná ten nejoriginálnější scénárista z tvůrčího týmu Akt X. Jak se můžete krom jiného dočíst v jeho profilu, Gilligan se dočkal obrovské důvěry od samotné Chrise Cartera. Ten totiž tomuto scénáristovi umožnil napsat a režírovat nejen epizodu Sunshine Days, ale také Je Souhaite na konci sedmé řady. V době svého vzniku (na jaře 2000) byla totiž Je Souhaite považována za poslední samostatně stojící epizodu seriálu, protože o pokračování Akt X v jejich osmé sezóně se rozhodlo až dávno po skončení té sedmé (v létě 2000). A proč taková důvěra svěřená do rukou mladého scénáristy? Řeknu to v jedné krátké větě: Small Potatoes, Bad Blood, Folie a Deux. To je jen část z Gilliganovy tvorby a ať už si o zmíněných epizodách myslíte cokoliv, bezpochyby patří mezi to nejvýznamnější, co v Aktech X vzniklo. Stačí si vzpomenout na Gillian Andersonovou, která na letošním WonderConu nemluvila téměř o ničem jiném, než o kultovní epizodě Bad Blood… ;) Ačkoliv Gilligan rozhodně není výhradně autorem humorných epizod (koneckonců napsal i thrillery typu Pusher či Unruhe), je populární především díky těmto odlehčenějším kouskům. Proto v podobném duchu pokračoval i při psaní svého posledního scénáře pro Akta X a napsal po všech stránkách speciální, fanouškům věnovanou epizodu Sunshine Days. Více se rozepisovat o dosti šáhlé zápletce, to je relativně obtížný úkol (však se podívejte na anotaci o kousek výše), pro začátek stačí vědět, že Gilligan ve své epizodě vzdává hold seriálu The Brady Bunch, staršímu americkému sitcomu, který si svoji premiéru odbyl již v roce 1969 a dodnes je ve Spojených státech velmi populární. V příběhu Sunshine Days vystupuje postava Olivera Martina, který je velkým fanouškem zmíněného sitcomu. Oliver má jednu úžasnou schopnost, díky níž dokáže svými myšlenkami ovlivňovat realitu, a tak je mimo jiného schopen denně prožívat příhody společně se svou oblíbenou (imaginární, ale přesto tak skutečnou) seriálovou rodinkou.

Když jsem o této epizodě psal jako o humorné, tak jsem nebyl úplně přesný. Sunshine Days je spíše příkladem krásného hořko-sladkého příběhu, který dokáže na divákově tváři vykouzlit úsměv stejně tak, jako v očích slzu. Epizody tohoto typu (jiným příkladem může být třeba Carterova nezapomenutelný The Post-Modern Prometheus) neměly v osmé a deváté sérii zrovna na růžích ustláno (není se však ani čemu divit, do posledních dvou sezón se hodily spíše temné příběhy). O to více je překvapivé, jak dobře nakonec Sunshine Days dopadla – i přesto, že zcela postrádá Mulderovy vtipné poznámky a Duchovnyho velký komediální talent, který nám tento herec tak velkolepě předvedl např. ve Small Potatoes. Ale jak už jsem psal, Slunečné dny o něčem podobném opravdu nejsou. A to i přesto, že se Gilligan taktéž hodně opírá o herecké výkony. Řeč je o Johnu Aylwardovi a především Michaelu Emersonovi, který se převtělil do zmíněného Olivera. Díky Emersonovi, který o několik let později famózním způsobem ztvárnil postavu Bena Linuse v seriálovém hitu LOST, budete Olivera skutečně litovat a nakonec to nebude Scullyová, Doggett ani Reyesová, kvůli komu závěrečnou scénu možná propláčete. Ale slzy by vždy měly být vyvažovány smíchem, a tak se fanoušci Akt X dočkají i scén, ve kterých na vlastní oči (a na vlastní kůži) uvidí (a pocítí) paranormální jevy i dva odvěcí skeptikové – Doggett a Skinner. A že ve vzduchu levitující zástupce ředitele FBI Skinner je opravdu něco, co příznivci Akt X chtěli alespoň jednou v životě vidět… ;)

Myslím, že mluvím za všechny oddané fanoušky Akt X, když řeknu, že stejně jako pro Olivera nikdy nezemřeli Bradyovi, tak pro nás nikdy nezemřou Akta X. A když už nic jiného, tak toto je ten nejhezčí dárek, který nám autoři této epizody mohli dát. Díky!

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 15.8.2008 v 20:00 v kategorii Recenze epizod.