Kult X | Akta X

předcházející epizoda 9×08 Trust No 1 | následující epizoda 9×04 Hellbound 

režie Michelle MacLaren | scénář Vince Gilligan | premiéra v USA 13.01.2002 | v ČR není | český název John Doe | hodnocení 40% další názory zde 

Doggett se bez jediné vzpomínky na to, kdo je, nebo co tam dělá, probere v Mexiku. Z vězení, do kterého se dostane, ho vytáhne převaděč Domingo, pro kterého Doggett chtě nechtě začne pracovat, přičemž se mu čas od času zjeví v hlavě vzpomínka na jeho syna. Scullyová, Skinner a Reyesová přes všechny překážky zjistí, že za Doggettovým zmizením stojí mexická drogová mafie, tzv. „Kartel“, po jejíž stopě Doggett pátral a která se zbavuje nepohodlných osob právě tím, že jim pomocí zvláštně nadaného muže vymaže paměť a pohodí je kdesi v Mexiku. Stále nepohodlného Doggetta se Kartel, ve spojení s místní zkorumpovanou policií, pokusí zabít, čemuž ovšem zabrání dorazivší FBI. Doggettovi se nakonec skrze vzpomínky na synovu smrt vrátí paměť, z čehož vyplyne ponaučení o tom, že má smysl si pamatovat ošklivé věci, protože jinak bychom si nepamatovali ani ty dobré.

Přiznám se, že hodnocení epizody 9×07 John Doe je velmi ošemetné. Jedná se o zručně natočenou podívanou, která má pro mnohé diváky bezesporu zajímavou zápletku. Velkou pochvalu si podle mého názoru zaslouží kamera a výprava i vizuální zpracování obecně. Velkého prostoru se v epizodě dostalo Robertu Patrickovi, jehož John Doggett se po pouhých dvou letech stal pro mnohé fandy Akt X nejoblíbenější postavou celého seriálu. Ti všichni se při sledování Johna Doea nudit nebudou. John Doggett je i mou oblíbenou postavou a v osmé (resp. deváté) sérii jsem nenašel zajímavější charakter. Přesto se mi epizoda, která se snaží poodhalit některé stránky Doggettova života, nelíbila. Možná vám bude připadat, že nemám žádné argumenty, ale pocity, které jsem při sledování epizody cítil, se dají přirovnat k nudě. Faktem je, že v zásobě nemám téměř žádné konkrétní výtky, jen mi celé ladění epizody jednoduše nesedlo a příběh o jakémsi šéfovi podsvětí, jehož moc spočívá v tom, že dokáže z lidí „vysávat“ vzpomínky, mě ani zdaleka tak nezaujal, jak by si tvůrci nejspíš přáli. Když už je řeč o autorech epizody, tak by bylo dobré se u nich chvíli pozastavit. Za scénářem k této epizodě stojí zkušený Vince Gilligan, který se nejvíc proslavil jako autor dvou nezapomenutelných epizod – Small Potatoes a Bad Blood. Dokáže však napsat i temnější záležitosti jako je Unruhe či Paper Hearts a právě do této skupiny se hrdě počítá i John Doe. Z pohledu tvůrců je pro nás ale mnohem zajímavější osobnost, která během natáčení zahřívala režisérskou židli. Byla jí kanadská režisérka Michelle Maxwell MacLarenová, která se tak stala teprve druhou režisérkou v historii Akt X (první je Gillian Andersonová, která si natočila all things ze sedmé série). Vypadá to, že ženy na Aktech X příliš nepracují. Myslet si ovšem něco takového by byla chyba, protože například úchylnou Sanguinarium ze čtvrté série napsaly sestry Valerie a Vivian Mayhew. Režisérce MacLarenové tajemno a mystično očividně sedí, protože v roce 2006 natočila mysteriózní thriller Population 436 a pokud (podobně jako já) nepohrdnete klasickým a možná i trochu laciným hororovým béčkem, doporučuji film zhlédnout, určitě nebudete zklamáni.

John Doe byla několikrát přepisována a Vince Gilligan spolu s dalšími lidmi její scénář několikrát upravovali a dolaďovali. Výsledkem je podle mého názoru takový zvláštní mišmaš, který se bude líbit jen někomu. Samozřejmě, že jsem žádný průzkum nedělal, ale tipl bych si, že mezi diváky této epizody budou dvě hlavní skupiny – ti, kterým se epizoda líbila velmi a ti, kterým se nelíbila vůbec. To, že já patřím do té druhé skupiny, neznamená, že tam budete patřit i vy. Je pravda, že v tomto díle se tvůrci velmi odpoutali od klasického vyprávění příběhu, na které jsme v Aktech X zvyklí (což automaticky znamená originální pojetí, které je velkým kladem) a už jen z tohoto důvodu si tato epizoda zaslouží vaši pozornost.

Zajímavost: Název epizody odkazuje na stav, ve kterém se nachází agent Doggett. Ve Spojených státech je označení John Doe zcela běžné u mužů, jejichž těla byla nalezena, ale z jistých důvodů nebylo (zatím) možné provést jejich identifikaci (tedy zjištění skutečné totožnosti). Ženy jsou označovány jako Jane Doe. Více o tom, jaká jména můžete obdržet, naleznou-li vás mrtvé a bez možnosti identifikace, si můžete přečíst na Wikipedii.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 19.6.2008 v 0:30 v kategorii Recenze epizod.