Kult X

JEDNOTLIVÉ SÉRIE SERIÁLU AKTA X
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11.

4×22 Elegy (recenze)

režie James Charleston | scénář John Shiban | premiéra v USA 04.05.1997 | na TV Prima 22.02.2005 | český název Elegie | hodnocení 100% další názory zde 

Mulder a Scullyová se vydávají do jisté washingtonské kuželkárny, aby zde prošetřili případ, týkající se záhadných a brutálních úmrtí několika mladých žen, jejich duchové se nyní pokoušejí komunikovat s živými lidmi. Jedním takovým je i mentálně zaostalý Harold Spuller, který ve vyšetřování těchto Akt X zanechá velkou stopu. 

elegy_a.jpg elegy_b.jpg elegy_c.jpg

John Shiban, scénárista epizody 4×22 Elegy, se rozhodl ukázat divákům Akt X, jak děsivé dokáže být zákulisí běžné kuželkárny. Jeho výtvor tak potěší nejen všechny fanoušky bowlingu, ale také stoupence mysteriózních příběhů a poctivé duchařiny. A nutno dodat, že v porovnání se Shibanovými předešlými epizodami (The Walk, Teso Dos Bichos, El Mundo Gira) se mu navození zlověstné atmosféry beznaděje podařilo doslova mistrně.

Duše zemřelých se v příběhu epizody zjevují těm, které v brzké době taktéž čeká rande se smrtí. Správně morbidní nádech má tedy scéna, ve které se jeden z duchů objeví též před šokovanou Scullyovou. Nejenže jde o jedno z malá setkání naší agentky s nadpřirozenem, ale znamená to také, že Scullyová, která tou dobou již několik týdnů trpí „nevyléčitelnou“ rakovinou, nemá zrovna nejveselejší vyhlídky do páté série.

Tímto poněkud nevhodně odlehčeným způsobem jsem se pokusil přiblížit zajímavý aspekt epizody Elegy, kdy do samostatně stojícího případu zasáhne velmi temná mytologie čtvrté řady. Projevy nemoci docela zásadně ovlivňují úsudek utrápené agentky, což se nakonec odrazí i v závěrečném rozhovoru s agentem Mulderem, jenž je jednou z nejostřejších výměn názorů, k níž mezi těmito dvěma parťáky v historii Akt X došlo. Celkově je závěrečných přibližně deset minut nesmírně poutavých, přičemž si krom dialogů a hereckých výkonů povšimněte i úžasného hudebního pozadí v samém závěru. Když už tu padly výkony herců, je nutno vyzdvihnout především Gillian Andersonovou, která je (už kvůli neštěstí své postavy) vidět na obrazovce mnohem více, než její seriálový partner.

Když se tak dívám na předcházející text, uvědomuji si, že v recenzi zatím chybí konstatování nejpodstatnější – tato epizoda je téměř dokonalá, v kontextu celého seriálu až trestuhodně přehlížená. Je to komorní příběh, silně zaměřený na jednotlivé charaktery, kde tajemno hraje až druhé housle. Shiban společně se zkušeným Jamesem Charlestonem (Avatar, Teliko, Synchrony) natočil velmi dramatickou a strašidelnou podívanou, která je ve své podstatě nesmírně smutným příběhem o psychické bolesti, osamělosti a té nejstrašnější chorobě, která kdy spatřila světlo světa.

elegy_d.jpg elegy_e.jpg elegy_f.jpg

Zajímavosti: John Shiban začal připravovat příběh této epizody krátce po dopsání Memento Mori. Ta vznikla v polovině čtvrté série, pojednávala o rakovině agentky Scullyové a Shiban ji napsal společně s Vincem Gilliganem a dvěma mytologickými guru – Frankem Spotnitzem a Chrisem Carterem. || Toto je již třetí epizoda v pořadí, ve které se objevuje Christine Willesová. Ta ztvárnila agentku Kosseffovou, FBI psycholožku, která promlouvá se Scullyovou. Jedná se o její poslední výskyt v seriálu, předtím se objevila v epizodách Irresistible a Calusari. || Vedle Stevena Portera, který si zahrál Harolda Spullera, se vám v paměti jistě usídlil Sydney Lassick. Tento neuvěřitelně sympatický herec v epizodě ztvárnil Spullerova nejlepšího kamaráda a spolubydlícího Chucka Forsche. Tvůrci Akt X si ho nevybrali náhodou, Lassickovou nejslavnější rolí je jeho postava Charlieho v bravurním dramatu One Flew Over the Cuckoo's Nest režiséra Miloše Formana, které se taktéž odehrává v léčebně pro mentálně postižené. Sydney se narodil v roce 1922 ruským židovským imigrantům, zemřel roku 2003.

Vaše názory:Jedna z nejlepších epizod vůbec. Ze začátku se to jeví jako trochu srandička, jak Mulder a Scullyová leží na bowlingové dráze, Mulder a jeho nádherný strike a následné lití coly na místo kuželek, jenže pak začne příběh potemňovat a ve výsledku jsou z něj klasický hodně strašidelný a hodně napínavý Akta s neskutečně silným koncem, aspoň pro mě. Závěrečnou scénu v autě považuju za tu nejsilnější. Ta hrůza v očích Scullyové, když uvidí Harolda, je o to větší, že nejde o strach z ducha, ale o strach z toho, že umírá. A to, že ji Mulder na chodbě neobejmul, je jedině dobře, protože by to zpětně zbytečně shippersky osladilo celý díl a připravilo by ho to o kus atmosféry.“ – nabaa ||Jedna z nejlepších ze série. Zaslouží si podle mě plné hodnocení. Ze začátku se epizoda tváří tak, že půjde o další klasický průměrný případ. Pak ale přijde Scullyová a její zpověď u psycholožky a náhle se z toho stává nadprůměrnost. Myslím, že pro každého shippera oblíbená záležitost…“ – Utero ||Je to diel, ktorý som videla pravdepodobne najviac krát z celého seriálu… Perfektné bolo aj to dievča ktoré videl zaseknuté v tom stroji na zdvíhanie kolkov. A ako tie ženy k nemu prehováraly s rozrezanými hrdlami…“ – kimberly

Tento článek byl zveřejněn 18.12.2008 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.

Komentáře: 10

  1. kultx napsal(a) 18.12.2008 v 1:59

    Nově budou k některých (k většině) recenzím přidávány i vaše komentáře z našeho diskusního fóra.

    Už je mi zle z toho, že se v článcích objevují jen mé názory; připadám si jako diktátor :) Takže proto.

    Jinak jsem se skrze tuto recenzi pokusil odstartovat (doufejme) bohaté Vánoce na našem společném webu ;-)

  2. Luki8701 napsal(a) 18.12.2008 v 3:45

    Elegy patří ke špičce Akt X.

    V momentě, kdy Mulder Scully oznámí, že si myslí že ty přízraky jsou předzvěstí vlastní smrti jsem téměř přestal dýchat. To vše potom vyvrcholí v závěrečné scéně v autě, která je podbarvená naprosto geniální melodií.

  3. xgirl napsal(a) 18.12.2008 v 10:38

    Jedna z nejsilnějších epizod, co se emocí a vztahu agentů týká, i když není klasicky „shippy“, nebo spíš právě proto, že není klasicky „shippy“. Pokaždé mě zamrazí z necitlivosti Muldera, která je spíš ale obranou a zoufalstvím, že neví, jak se ke Scullyové chovat, prostě neví kudy kam, a jestě více z osamělosti a marného boje Scullyové, která jako lékařka dobře ví, co ji čeká, ale její hrdost jí nedovolí se tomu v přítomnosti Muldera poddat a hledat v něm oporu… Opravdu neprávem přehlížený klenot čtvrté série, který si těch 100% plně zaslouží.

  4. nabaa napsal(a) 18.12.2008 v 13:33

    Elegy je má nejoblíbenější nemytologická ne-neverhappened epizoda. Ta úžasně temná mrazivá atmosféra mě pokaždé dostane a konec je fantastický, jen takový záblesk, šok a naprosté zoufalství. A úplně nejvíc miluju scénu, ve které Mulder vyčítá Scullyové, že mu neřekla o zjevení, a ona na něj kouká takovým tím pohledem, že se z toho člověku chce brečet. Wow! Rozhodně 100%.

  5. luca napsal(a) 18.12.2008 v 15:00

    Přesně tak: WOW a 100%. K tomu není co dodat. :-))

  6. kimberly napsal(a) 18.12.2008 v 21:20

    Nádhera. 100 percent. Bez debaty. Milujem!!!

  7. G.Logan napsal(a) 19.12.2008 v 0:10

    Jedna z nejlepších epizod. Naprosto souhlasim s hodnocením, nevím jak přesně to popsat když už bylo vše řečeno :D takže za mě určitě 110%. :D

  8. dana napsal(a) 1.1.2009 v 17:19

    Wow, tahle epizoda je s tim koncem snad jeste silnejsi nez Memento Mori, myslim, ze jsem musela mit stejny vyraz jako Scully, kdyz jsem to videla…:) 4. serie je nabouchana vynikajicima kouskama a tohle je zarucene jeden z nich..

  9. John Doggett napsal(a) 3.1.2009 v 16:46

    Tenhle díl bych zařadil mezi nejlepší nemytologický díly,jednoznačně se 100% souhlas! Jakmile Scully vešla do umívárny,aby si opláchla krev tekoucí z jejího nosu a jakmile spatřila přízrak ženy s podřezanym hrdlem,tak mě stouply snad všechny chlupy na těle:)
    Jinak opravdu skvěle zpracovanej díl a špetka hororu tomu určitě víc přidá…

  10. abigail napsal(a) 19.3.2009 v 20:57

    Ve 4. sérii u mě už kdysi dávno vedla epizoda Memento mori, ale Elegy ji v poslední době dohání na celé čáře. Výborný příběh, skvěle zapadá do linie táhnoucí se 4.sérií (rakovina u Scully).U hororů se nelekám ani nebojím a přesto mě při „zjevení“ v umývárně zamrazí pokaždý když to vidím.
    A k Mulderovu „I know what you're afraid of. I am afraid of the same thing“ není co dodat – myslím, že tahle jedna věta vystihuje jeho pohled na Scullyinu nemoc líp než kterákoli jiná. A nejenom jeho, asi každého, kdo kdy musel čelit nevyléčitelné nemoci někoho blízkého.

Řekněte nám svůj názor!