Kult X | Akta X

Jak už titulek napovídá, skutečně brutálně jsem najela na druhou sezónu. Hned po tom, co jsem si po The Erlenmeyer Flask trošku, trošičku odpočinula. Ale jakmile jsem to pustila, nikomu jsem nic nedarovala, a než jsem se konečně zastavila, abych napsala tohle, dojela jsem do poloviny třetí řady. Jelikož ale razím pořádek nade vše (když se mi chce), pěkně popíšu svoje pocity z druhé řady. Napřed ale zase tři krátké body.

1) Proč, u všech Šmoulů, v tom seriálu pořád, ale pořád prší? Ani v dokumentu o tropickém deštném pralese není tolik srážek, jak dohromady všude, kam se Mulder a Scully vrtnou.

2) Teď možná zase zahrnuju i třetí řadu, ale tolik „To Be Continued“ jsem taky ještě nikde neviděla. Když si naplánujete dvě epizody a pak „tentokrát už určitě“ půjdete spát a zjistíte, že druhý plánovaný končí „TBC“, no můžete udělat něco jiného, než si pustit další (a pak to zarovnat na sudý počet)? Nemůžete, tak je to!

3) Jedno velké plus – a to tak velké, že ho musím napsat sem – mají scénáristé za vyřešení celé té „rozpuštění Akt X“ záležitosti. Jsem zvyklá na instantní řešení během dvou epizod, a takto rozsáhlé, propracované a ukončené řešení mě hodně příjemně překvapilo. Dva palce nahoru. (Víc jich na rukou nemám. Vážně ne, Muldere.)

Little Green Men – Jsou šedí, Muldere! Šedí!

The Host – Na tuto epizodu jsem se koukala ve svých cca deseti letech se stejně starou kamarádkou. Ještě den na to jsem se bála jít na záchod i přesto, že nebyla šance v pekle, aby se ten „bílej sliz“ dostal skrz tu trubku. Fuj.

Blood – The Lone Gunmen jsou super. True story.

Sleepless – Jen tak do záznamu, Krycek měl od začátku obličej hajzlíka. (Promiň, Kryceku. Ne ty, ty!)

Duane Barry – Není prostě fér, že relativně „normálnímu“ dílu dají takovej konec. To. Prostě. Není. Fér.

Ascension – Oni to s tou Scully myslí vážně? To jako opravdu? Oni… Scully… CO?!

3 – Tohle bylo matoucí a krev pijící. Ale Mulder si to užil. A kde je Scully?

One Breath – Kde je… Ahá!

Firewalker – Tyhle opuštěný průzkumný základny prostě nedopadají dobře.

Red Museum – Tak tohle bylo děsivý. Tak nějak spojení corridy a islámu. Br.

Excelsis Dei – Dobře, tak TOHLE bylo děsivý. Ale nebyla bych Vrátkař, abych nevypíchla úžasnou Teryl Rothery a Frances Bay.

Aubrey – Co je to sakra s Akty X a reinkarnacemi?

Irresistible – Fuj. A tím myslím fuj. Vyloženě fuj. Nerada to přiznávám, ale Pfaster byl moc i na mě.

Die Hand die Verletzt – Pálení čarodějnic, že by? A chudinkám žábám se neotevřely padáky.

Fresh Bones – Už jsem si vzpomněla, co tam ještě nebylo. Voodoo! Uh… tak nic.

Colony – Na celém tom díle bylo nejhorší, jak Mulderovi znovu zlomili srdce.

End Game – Unesená Scully, už zase? Ale závěrečná scéna v nemocnici… Ach.

Fearful Symmetry – Já beru pokusy a ubližování lidem… Ale tohle bylo, vážení, kruté a nechutné.

Død Kalm – Tohle je snad první díl, který jsem kdy viděla, a taky jsem byla asi nejmladší. Pamatovala jsem si z toho jen, jak se dohadují nad zbytkem vody, kdo ji vypije. A ta scéna měla grády i tentokrát.

Humbug – A jeden by čekal, že obludária už vymizela.

The Calusari – Damien.

F. Emasculata – Pro mě nic moc. A taky fuj.

Soft Light – A tak se z Mého přítele Monka (Tony Shalhoub) stal pošuk.

Our Town – FUJ, proboha! Nemám ráda nezdvořilé kanibaly… Clarice.

Anasazi – Kdo mi řekne, že jsem neměla všechna práva k okamžitému puštění prvního dílu třetí řady, dostane na budku. A věřte mi, že kdyby mi někdo řekl v momentě, kdy jsem nevěřícně zírala na poslední minuty tohoto dílu, že si nesmím pustit další, nepřežil by to. Ten závěrečný výbuch by proti mně byl hadra.

napsala SaM

Vzpomínáte si na scénu z poslední epizody seriálu, kdy Scullyová a Skinner přicházejí za osamělým Mulderem do jeho cely, aby si společně mohli promluvit? Tak nutno říct, že v tu chvíli Mulder není zas až tak úplně sám. A nemluvím teď o jeho vidinách, kterými v zajetí trpěl, jako spíše o štábu plném kameramanů, asistentů, osvětlovačů a pomocníků všeho druhu, kteří se bez přestání pohybovali v jeho absolutní blízkosti. Klobouk dolů před herci (jakýmikoliv), kteří dokáži ve všem tom chaosu uspokojivě hrát. Důkazy níže.

Mulderův proces před vojenským tribunálem, jehož jsme byli svědky v poslední epizodě, byl něčím, co asi přijít muselo. Bezesporu to byl originální způsob, kterak shrnout vývoj předešlých devíti let ve světě Akt X, a asi i vzhledem k Mulderově nátuře jsme mohli něco podobného očekávat. Na dvou níže uvedených fotografiích z natáčení můžete vidět režiséra Kima Mannerse v akci. Na obrázku vlevo hovoří s Laurií Holdenovou, představitelkou Marity Covarrubiasové. U stolu sedí David Duchovny a postává Mitch Pileggi, seriálový zástupce ředitele Skinner. S nimi režisér hovoří na obrázku vpravo, kde Laurii vystřídala Annabeth Gishová, představitelka agentky Reyesová. V pozadí už jen zadumaně vyčkává Robert Patrick, který v posledních dvou sezónách seriálu ztvárnil agenta Johna Doggetta.

Magnetit, ruda železa s magnetickými vlastnostmi, hraje v mytologii Akt X významnou roli. Kontakt s tímto nerostem je totiž pro supervojáky, „nesmrtelné“ mimozemské bytosti, smrtící, a tak pro přežití lidstva bude při nadcházející kolonizaci hrát důležitou roli. O účincích této látky by mohl dlouze hovořit Knowle Rohrer, supervoják, který se v přestrojení nalepil na Doggetta, aby tak mohl pohodlně pozorovat jeho spolupráci s agentkou Scullyovou na Aktech X. Níže si můžete prohlédnout, jak vznikalo jeho závěrečné představení v poslední epizodě seriálu. Ty z vás, kteří si chcete před 22. prosincem 2012 udělat menší zásobu, by mohlo zajímat, že menší naleziště magnetitu se nacházejí též v České republice, konkrétně v Krušných horách, u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině. Skoro až strašidelná je skutečnost, že oblast hory Říp, zásadního to místa české mytologie, obsahuje značné množství magnetitu, která na některých místech dokonce vychylují střelku kompasu.

Vzpomínáte si na rozbořenou indiánskou osadu, ze které si v závěrečných minutách poslední epizody Akt X černé vládní helikoptéry udělaly raketovou střelnici? Níže se můžete podívat, jak se celá sekvence rodila. Vše pochopitelně začalo u rozkošného zmenšeného modelu, kterým by dozajista nepohrdl žádný skutečný fanoušek seriálu.

Tento den nám v rubrice Připomínáme si dosud chyběl. Ve středu 24. dubna 2002 padla poslední klapka na natáčení seriálu Akta X. Dnes od toho okamžiku uplyne rovných devět let. Závěrečnou epizodu seriálu, The Truth, o jejímž natáčení mluvíme, jsme si již připomínali v mnoha souvislostech, nicméně níže naleznete odkazy na čtyři nové aktuality. Díky nim můžete na definitivně poslední výlet do seriálového světa Akt X nahlédnout z perspektiv, jež jste dosud neznali. Abych vás nelákal bez jakýchkoliv hmatatelných důkazů, tak jsem pro vás níže nachystal hezkou fotografii z natáčení Mulderova stání před vojenským tribunálem. Mezi sedícími muži jistě poznáte zástupce ředitele Kershe, za nímž postávají Alex Krycek a Pan X. Tedy, oni za ním tak úplně nejsou, ale to už se těžko vysvětluje někomu, kdo epizodu neviděl. Zády ke kameře je otočen režisér Kim Manners.

Vzpomínáme na natáčení poslední epizody seriálu Akta X:

• Indiánská osada do vašeho obýváku (24.04.2011)
• Supervojáci versus magnetit (24.04.2011)
• Přípravy na Mulderův zinscenovaný proces (25.04.2011)
• Jeden není na natáčení Akt X nikdy sám (25.04.2011)

Vraždící panenka, supermarket v sebevražedné agónii a strašidelná holčička. Tak přesně takhle to vypadá, když na dovolenou vyrazí Mulder nebo Scullyová. V epizodě Chinga z poloviny páté série to byla agentka, kdo si chtěl užít pár klidných chvil na pobřeží Atlantiku. Nepodařilo se jí to. Společně s oživlou panenkou jí k tomu „dopomáhal“ sám Mulder, který neopomenul své kolegyni po telefonu pravidelně připomínat, že doma na ni čekají Akta X. Agentka je nakonec nalezla přímo v Maine, kde o ni projevil (jednostranný) zájem též místní šerif. Je převeliká škoda, že vzhledem k velké divácké úspěšnosti, režisérovi Kimu Mannersovi a scénáristům Chrisi Carterovi a Stephenu Kingovi není epizoda Chinga něčím, na co bychom ještě dnes vzpomínali. Tato aktualita budiž příjemnou výjimkou.

Žádné loučení na světě by nemělo být zahaleno pouze slzami smutku. Hezká vzpomínka a třeba jen letmý úsměv na tváři ještě nikoho nezabily. Epizoda Release, z níž pocházejí fotografie níže, byla sice o něčem docela jiném, ale aspoň v jejím zákulisí úsměvy nechyběly. Přesvědčit se můžete na uvedených obrázcích, které mapují závěrečné objetí Roberta Patricka, tedy Johna Doggetta, a Annabeth Gishové, tedy Monicy Reyesové.

Epizoda Release z konce deváté série nabízí mnoho krásných okamžiků. Všechny scény ovšem hravě strčí do kapsy ta závěrečná, ve které Doggett konečně může rozprášit popel svého syna na břehu moře. Symbolický pohřeb potomka byl umožněn, když Doggett v Aktech X nalezl cestu k jeho vrahovi. Mistrovská režie Kima Mannerse a jímavá hudba Marka Snowa, to jsou ingredience, které vytváří nezapomenutelný výsledek. Sluší se též říct, že vedle Roberta Patricka stojí jeho seriálová i skutečná manželka Barbara Patricková.

Je to jedna z nejpamátnějších sekvencí epizody Kill Switch. Popravdě též jedna z nejšáhlejších v celém seriálu. Mulderův výlet do alternativní reality, ve které agent zažije dosti strašlivou amputaci obou rukou a několik krušných chvil v blízkosti rozdováděné Scullyové. Inkriminovanou scénu si můžete připomenout na fotografiích níže, režisérskou židli při jejím natáčení i při vzniku celé epizody zasedl Rob Bowman. Scénář epizody pochází z hlav Williama Gibsona a Toma Maddoxe, dvou velikánů literárního světa kyberpunku.